Správní právo přednášky

Správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty

• Není-li protiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny v jiném zákoně, označen jako přestupek, jedná se o jiný správní delikt. Správní delikt je jedním z druhů právních deliktů. Obecný pojem „správní delikt“ není legálně definován. Nauka správního práva ho používá jako souborný pojem, zahrnující jednotlivé druhy správních deliktů, které se vyskytují v platné právní úpravě. V literatuře se správním deliktem označuje zpravidla protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, za které ukládá správní orgán trest stanovený normou správního práva.

• Žádná ze skupin tzv. jiných správních deliktů není, na rozdíl od právní úpravy přestupků, ani částečně kodifikována a jejich úprava je roztříštěna v příslušných předpisech upravujících režimy těch kterých úseků veřejné správy.

Obvyklé členění jiných správních deliktů:

• správní disciplinární delikty,

• správní pořádkové delikty,

• delikty proti platební disciplíně (platební delikty).

• Správní disciplinární delikt = porušení studijního řádu

• Správní pořádkový delikt = pořádková pokuta ve správním řízení

9. Správní právo procesní

Pojem a podstata správního práva procesního

• Správní právo procesní = upravuje procesněprávní postavení subjektů tzv. správního řízení, jakož i vlastní procesněprávní postup při rozhodování o právech, právem chráněných zájmů a povinnostech účastníků správního řízení konaného před orgány veřejné správy.

• Právní úprava zahrnující regulaci správního práva procesního je v rozhodující míře upravena v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

• Správní právo procesní v širším slova smyslu = zákonem stanovený postup správních orgánů, vztahuje se na jakoukoli činnost správního orgánu, a to i mimo správní řízení, např. vyřizování stížností dle § 175 správního řádu

• Správní právo procesní v užším slova smyslu = zákonem stanovený postup vedení správního řízení

Text zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je členěn do 8 částí:

• úvodní ustanovení (§ 1 – 8),

• obecná ustanovení o správním řízení (§ 9 – 129),

• zvláštní ustanovení o správním řízení (§ 130 – 153),

• vyjádření, osvědčení, sdělení (§ 154 – 158),

• veřejnoprávní smlouvy (§ 159 – 170),

• opatření obecné povahy (§ 171 – 174),

• společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 175 – 183),

• účinnost (§ 184).

• Těžiště úpravy je obsaženo v části 2. a 3., které jsou ještě dále výrazně podrobně členěny.

• Předmětem správního řízení je rozhodovací činnost orgánů veřejné správy, jejímž účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité konkrétní věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jimiž se v určité věci autoritativně prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má nebo nemá (§ 9 správního řádu)

• Správní řízení se obvykle člení na tzv. správní řízení obecné a správní řízení zvláštní.

• Obecné správní řízení je upraveno ve správním řádu a představuje postup správních orgánů, který přichází v úvahu při rozhodování jak prakticky na šech úsecích státní správy, tak rovněž v oblasti územní samosprávy. Tato úprava je jmenovitě obsažena v části 2. správního řádu – „Obecná ustanovení o správním řízení“, a to společně s částí 3. správního řádu – „Zvláštní ustanovení o správním řízení“.

• Zvláštní správní řízení představuje ta správní řízení, jejichž úprava je výrazem kombinace obecné úpravy správního řízení a odchylek od něj, s předností úpravy zvláštní a tzv. subsidiárním (podpůrným) použitím správního řádu. Odchylky od obecné úpravy se nejčastěji týkají příp. specifikace vymezení účastníků správního řízení, náležitostí návrhů na zahájení řízení, specifikace obsahu správního rozhodnutí apod. (řízení o přestupcích, stavební řízení)