dívčí próza

fantasy literatura, westerny, sci-fi, kriminální příběhy aj. 

Červená knihovna (ženský román) – 20. a 30. léta 20. století 
• „srůstání“ mezi dívčím románkem a  ženským románem (červenou 

knihovnou)  

• přetrvávaly však patrné rozdíly:  

– zatímco dívčí románky zobrazovaly zpravidla idylickou lásku, provázenou 

malým nedorozuměním, a nakonec skončily svatbou, 

– ženský román zobrazoval i nešvary života jako je nevěra, rozvod  či smrt blízké 

osoby.  

• Tato větev zamilovaného románu byla také více nabitá erotikou, dívčí 

románky zobrazovaly  jen citový vztah mladých lidí.  

Nakladatelství, která dívčí romány vydávala: 

–  Vilímkova knihovna Dívčím srdcím, která vycházela od roku 1902  
– vydavatel Vladimír Zrubecký a jeho edice Radostné mládí 
– spotřební edicí byla Dívčí knihovna, vydávaná Rodinou od roku 1933 jako dívčí 

doplňující protějšek  k „ženské“ Červené knihovně 

– dále například Knihovna šťastných dívek, vydávaná od roku 1936 

v nakladatelství Zmatlík a Palička.  

• Dívčí četba měla kromě knižní produkce i své časopisy, například 

periodikum Zora, vydávaný od roku 1935 v nakladatelském domě J.R. 

Vilímka. 

Pomalu začaly stírat rozdíly mezi dívčí a ženskou 

variantou červené knihovny: 

„Jako četba 'zralých' žen nebyla jen procházkou po 

slzavém údolí, nesoustřeďoval se dívčí románek 

pouze na bujaré šprýmy nezralých studentek, 

nýbrž přivykal dospívající čtenářky rovněž na pocit 

životní tíže.“  

MOCNÁ, D. Červená knihovna. Studie kulturně a literárně historická. 

Praha-Litomyšl : Paseka, 1996. s. 172. 

 
Příběhy červené knihovny i její dívčí odnože tíhnou 

ke stejnému závěru: všechny typy hrdinek 

(emancipované či neemancipované) spočinou 

v náruči svého vysněného muže s nadějí na lepší