dívčí próza

pedofilního pána 

– pomáhá jí bohatý vnitřní svět (hra s míčky, které pojmenovává) 
– nově uzavřené přátelství s Jarkem a tajné spojenectví 

• Ukázka str. 185 

• Zcela nový literární rozměr představují prózy 

s dívčí hrdinkou, které vznikly na počátku 

čtyřicátých let:  

– Marie Majerová 

• Robinsonka (1940)  

– Marie Pujmanová 

• Předtucha (1942)  

• Ačkoli oba romány vznikly primárně v kontextu 

literatury pro dospělé, zaujímají významné 

postavení v próze s dívčí hrdinkou.  

• Autorky své hrdinky zobrazují autenticky, dívky 

zažívají stavy úzkosti a obav, které jim přinášejí 

osudy i tíseň doby. Příběhy obou děl spějí ke 

šťastnému konci 

Poválečná léta přinesla radikální změnu do literatury.  

Dochází k poklesu produkce dívčího románu i prózy 

s dívčí hrdinkou a po roce 1948 k jejich úplnému 

zastavení.  

Naděžda Sieglová uvádí, že důvodem byla reakce jak na 

přemíru předchozích románků, tak na příkaz doby 

začleňovat hrdiny do nové ideové reality.  

 
Změnu přinesla až ve druhé polovině padesátých let  

– Helena Šmahelová 

• Mládí na křídlech (1956)  
• Velké trápení (1957) 

Romány sklidily příznivé ohlasy, Zdeněk Karel Slabý je označil 

dokonce za knihy, které „otevřely dveře do celé velké oblasti 

literatury.“  

SLABÝ, Z. Dívky pro román (soubor statí). Praha : SNDK, 1967. s. 131. 

V průběhu šedesátých let vychází i další díla, která se vyhnula 

sentimentu a zobrazila problémové etapy života mladých lidí,  např.: 

–  Alena Santarová  

• Káťa, Katrin, Katynka (1959) 

– Valja Stýblová 

• Dům u nemocnice (1966) 

– Věra Adlová  

• Mirka to ví nejlíp (1964) 

– Iva Hercíková  

• Pět holek na krku (1967) 

– Stanislav Rudolf