dívčí próza

svůj život jako ve filmu) 

– aspekty populárnosti – kult pěstěného těla, potřeba 

seriálovosti... 

– šokující popisy a instruktivní pasáže v oblasti sexu 
– postupný zánik tzv. společenských próz, v nichž se do 

popředí dostávaly citové a morální problémy, potřeba 
sebeidentifikace, proces vstupování do nových 
sociálních rolí 

– jde spíš o popis situací a nálad 
– roli hrají náhody a náhlá prozření 

– romány postrádají zásadnější vazbu na rodinu, školu, vymezení 

vůči starší generaci... 

– typy hrdinek:  

• atraktivní sebevědomé dívky se zájmem o módu, dokonalým tělem 

zažívající zklamání v lásce, znásilnění apod.,  

• milé skromné dívky s komplexem méněcennosti, které se proměňují  

ve vztahu se starším chlapcem 

• dívky z venkova, které se po příchodu do města emancipují 

– vše se děje velmi rychle, v kontrastu je naivní a sentimentální 

postoj hrdina a jejich poučenost ve věcech sexu 

– zůstává snění o ideálním muži, mění se jen cíl, kterým není 

manželství, ale spíš partnerství 

– mizí náznaky a tajemství  
 
ukázka (Rudolf x Lanczová) 
 
– dívky často netouží po profesionálním úspěchu, ale po 

dokonalém vzhledu 

Ukázky: 
Hledání/osudovost/stylizace do tragické role: „Nechci takový vztah! Nechci 

chodit s klukem, který má stále silné vazby na svou bývalou a ona na něj. 
Sice spolu být nemůžou, v tom měla Elen pravdu, jenže ona ji měla i v tom 
druhém: nemohou být ani bez sebe. Nechci hrát druhé housle, nemám 
zapotřebí se trápit a užírat žárlivostí, a nikdy, nikdy si na tenhle model 
nezvyknu, stejně jako on ho nebude chtít změnit! To je prostě patová 
situace. Rovnice bez řešení. Přesně vím, co nechci.“ 

LANCZOVÁ, L. Třináctá komnata. Praha : Víkend, 2010. s. 302.