Literatura pro děti a mládež - zápisky

• př. Žáček

  • žánrová a tematická šíře

  • velké věkové rozpětí adresátů

  • esteticko-didaktické publikace

  • jazyková hravost

  • melodičnost, rytmičnost

  • fantazie, imaginace

  • aktualizace bajky (minipříběhy s absurdní pointou)

  • přesto se v posl. letech stává básník svým vlastním epigonem

• př. Černík

  • veršované pohádky hrubínovského ražení

  • aktualizace pohádkových

• př. Brukner (Obrazárna)

  • výtvarně-básnická montáž

  • fejetonistická vyprávění

• př. Vodňanský (Kampak chodí labutě)

  • sblížení poezie pro děti a dospělé

  • myšlenková absurdita

  • záměrná oscilace mez estetickou hodnotou a banalitou

  • kombinace intelektuálního a infantilního humoru

  • výrazná rytmizace

  • zhudebnění

• př. Dědeček

  • nonsensové portréty zvířat

  • intelektuální vtip

  • nečekané pointy

  • absurdity opřené o dětskou logiku

  • experimenty s významovou, zvukovou, gramatickou a pravopisnou stránkou slov } směřování k věkově univerzálnímu čtenáři

• př. Weinberger, příp Nikl }

  • útok na všechny smysly čtenáře

  • netextové složky díla

5. tzv. poezie uměleckého standardu – zpravidla představitelé starší a střední básnické generace (publikují v dětských časopisech), např. J. Balík, J. Faltus, M. Kratochvíl, L. Štíplová,...

6. nejfrekventovanější okruh je poznamenán triviálností, kýčovitostí, diletantismem, myšlenkovou banalitou, říkadlovými stereotypy, pravopisnými lapsy

7. novodobé abecedáře – rezignují na didakticko-utilitární tendence, mají umělecké ambice, i zde ale převažují díla tíhnoucí k trivializaci

Nonsens v LDM

Původ a vznik nonsensu:

• Nonsens je druh (nejen) poezie, který staví svět vzhůru nohama, aby vyvolal komický účinek.

  • Nezbedná hra s logickými pojmy, proud asociací se záměrným odklonem od reality.

  • Hra a experiment s jazykem – toto vše provází „nesmyslnou tvorbu“.

  • Účelem je přiblížit se dítěti, jeho psychice, pobavit ho alogičností, ale zároveň ho tím vlastně dovést k myšlence správného stavu věcí, aby si samo, na základě vlastních zkušeností uvědomilo porušení normy a přivedlo ji na pravou míru.

• Kořeny nonsensu vycházejí z anglické literatury, kde má silnou pozici v lidové tvorbě.

• První pokusy o vytvoření umělé nonsensové poezie se datují k polovině 19. století, kdy vycházejí sbírky limericků Edwarda Leara

  • dal jako první podnět pro umělou tvorbu pro děti, jež nementoruje, nepoučuje a ani se k dětem nesklání z pozice laskavého moudrého rodiče

  • hraje si s dětmi jako rovný s rovným a okouzluje je fantazijním světem plným báječných nesmyslů

  • Není to žánr, jenž vznikl výhradně pro dětskou poezii a prózu, myslí i na dospělého čtenáře.

Limerik

• je sestaven z pěti veršů (osnova rýmů AABBA)

• pochází z ústní tradice.

• Nejčastějším z témat se zdá být smrt, není zde koncem přirozeným, ale ve většině limericků přivozeným okolím, společností, mravokárci, které můžeme schovat pod zájmeno „oni“. Je trestem za svobodu, svobodomyslnost jednotlivce, nebo je následkem nešikovnosti (např. „Byl jeden starý muž z města El Paso,| pomáhal manželce dusiti maso.| Stalo se časem,| že spletla si s masem| starého muže z města El Paso.“)

• Limerick má pouze pět veršů, a tak v něm není příliš prostoru pro rozsáhlou grotesku.

• Postavy: Stará dáma (babička), mladá dáma (slečna), dědeček (starý člověk), to jsou hlavní postavy Learových limericků, asistují jim ptáci, koně, hudební nástroje a předměty běžné potřeby vůbec.

• často mají fyzické vady či zvláštnosti – příliš velké oči, dlouhé nohy, dlouhý nos – nebo slabosti např. pro jídlo, pití, ženy, životní sny, …

• Jazyk

  • O jazykové nápaditosti a tvořivosti Edwarda Leara svědčí už to, že bývá překládán tzv. esteticky ekvivalentním překladem. Běžný překlad jeho díla je nemožný, neporozuměli bychom vtipu pro rozdílná kulturní prostředí a neznalost reálií.