Literatura pro děti a mládež - zápisky

Hlavní hrdinka je zpravidla neobyčejně krásná a má ty nejlepší vlastnosti.

V kompozici autoři neužívají složitějších postupů, děj se vyvíjí lineárně.

2. polovina 19. století – další posun – nový typ literatury pro dívky:

• příběhy naplněné bojem o emancipaci

• snaha získat vlastní nezávislou existenci

• boj za právo na vzdělání

• tendence rozhodovat samostatně o svém životě

• více realistických znaků na úkor sentimentálních

Značného rozkvětu dosáhla evropská próza s ženskou hrdinkou v období přechodu romantismu k realismu:

• Ch. Brontëová - Jana Eyrová

Přelom století – další změna – spíše úpadek žánru:

• opakující se standardní situace (vykonstruované)

• neživé postavy

• řešení pro ženy vidí ve sňatku s bohatým mužem, starším

Největšího rozkvětu se tento typ literatury dočkal ve 20. a 30. letech, kdy výrazně vzrostla jeho produkce. Dagmar Mocná toto období nazývá „zlatým věkem červené knihovny“.

Jaromíra Hüttlová - Dáša, pražská studentka; Věrka, hvězda stadionu

Vilém Neubauera - Sextánka; Filozofka Mája

Výjimečné postavení zaujímá: – Božena Benešová - Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová – poprvé v české literatuře typ nevzhledné a introvertní hrdinky, která není obklopena milující rodinou – naráží na babiččino nepochopení a čelí obtěžování staršího pedofilního pána – pomáhá jí bohatý vnitřní svět (hra s míčky, které pojmenovává) – nově uzavřené přátelství s Jarkem a tajné spojenectví

Zcela nový literární rozměr představují prózy s dívčí hrdinkou, které vznikly na počátku čtyřicátých let:

• Marie Majerová - Robinsonka

• Marie Pujmanová - Předtucha

Ačkoli oba romány vznikly primárně v kontextu literatury pro dospělé, zaujímají významné postavení v próze s dívčí hrdinkou.

Autorky své hrdinky zobrazují autenticky, dívky zažívají stavy úzkosti a obav, které jim přinášejí osudy i tíseň doby. Příběhy obou děl spějí ke šťastnému konci

Poválečná léta přinesla radikální změnu do literatury. Dochází k poklesu produkce dívčího románu i prózy s dívčí hrdinkou a po roce 1948 k jejich úplnému zastavení.

Změnu přinesla až ve druhé polovině padesátých let – Helena Šmahelová - Mládí na křídlech; Velké trápení

V průběhu šedesátých let vychází i další díla, která se vyhnula sentimentu a zobrazila problémové etapy života mladých lidí, např.:

• Alena Santarová - Káťa, Katrin, Katynka

• Valja Stýblová - Dům u nemocnice

• Věra Adlová - Mirka to ví nejlíp

• Iva Hercíková - Pět holek na krku

• Stanislav Rudolf - Metráček aneb Nemožně tlustá holka

Sedmdesátá a osmdesátá léta byla velmi příznivým obdobím pro prózu s dívčí hrdinkou. Romány v tomto období navazují na tvorbu 60. let. Vzrůstá čtenářská poptávka po knihách, které se snaží věrohodně zachytit dívčí hrdinku. Některá díla z předchozího desetiletí se dočkala mnoha reedic.