Literatura pro děti a mládež - zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
František Hrubín – Říkejte si se mnou; Říkejte si abecedu; Modré nebe; Kuřátko a obilí; Pasáček a sluníčko; Špalíček pohádek
Jeden ze zakladatelů moderní poezie
Prostonárodní říkadlo považoval za ideální veršovaný útvar pro nejmenší
Ivan Blatný – Na kopané; Jedna, dvě, tři, čtyři, pět
Jan Čarek – Ráj domova; Veselý věneček; Radost nad radost; Srdce potěšení; Co si povídaly stroje; Od jehly k mašinkám
Civilistní poezie
Přibližuje dětskému adresátovi svět neživých věcí }
zosobnění
expresivní dialogy
členitost a prozaizace básní
pointy
František Branislav – Zlatý déšť; Hliněný džbánek; Zelené roky
Jaroslav Seifert – Šel malíř chudě do světa; Maminka; Chlapec a hvězdy; Koulelo se, koulelo
Zdeněk Kriebel – Ptám se, ptám se, pampeliško; Koulej se, sluníčko, kutálej, Stradivárky z neónu
Josef Kainar – Nevídáno – neslýcháno
Pavel Šrut – Petrklíče a petrklinky; Motýlek do tanečních; Hlemýžď Čilišnek; Kočka v houslích; Příšerky a příšeři
Milena Lukešová – Marek kouká po světě; Kdo chce koťátko; Já jsem přece Kateřina, Čí je tohle den; Bačkůrky z mechu
Další autoři tvořící v 60. Letech
Jiří Kolář - Karel Šiktanc - Josef Brukner
70. léta
Miroslav Florian - Jiří Žáček (až do současnosti)
Jan Skácel – Jak šel brousek na vandr; Kam odešly laně; Pohádka o velikém samovaru; Uspávanky
Emanuel Frynta – Písničky bez muziky
Poezie – podoba a trendy od 90. Let – současnost
ovlivněna proměnami společnosti v 90. letech (komercializace, bulvarizace nadprodukce triviálního čtiva, dominance masmediální kultury) – v první polovině 90. let dokonce stagnace
lze konstatovat kvantitativní vzepjetí, ale vývojová stagnace (často pouze reprodukce, variace, rozhojnění nonsensového básnictví) – pohyb v uzavřeném kruhu
oslabuje sociálně-poznávací a komunikační aspekt, což paradoxně omezuje recepční atraktivitu
perspektivní se jeví poezie autorů, kteří do svých nonsensových textů začleňují uměleckou reflexi současnosti, žánrově-druhová kombinatorika, sbližují svět dětí a dospělých (recepční vrstevnatost)
1. nedostatek původních děl suplují výbory z lidové slovesnosti či klasiků 19. století
2. byly znovuvydávány knihy některých tabuizovaných autorů (Renč, Zahradníček, I. M. Jirous)
3. a) reedice I. Blatného (Jedna, dvě, tři, čtyři, pět) – civilistní říkadla, přírodní lyrika, veršované pohádky – poetická hravost, jazyková hříčka, humor, vtip
b) znovuvychází verše J. Skácela (z pozůstalosti J. Opelík připravil O pejsku Ťapovi,....)
4. umělecký profil (zvl. do poloviny 90. let) výrazné osobnosti, které tvoří i pro dospělé (J. Žáček, M. Černík, J. Brukner, P. Šrut, J. Vodňanský, J. Weinberger), profilovali se již v 70. letech – nonsens, vymezují typologické kontury této poezie: