Literatura pro děti a mládež - zápisky

70. léta - počátek 21. století

• Normalizace zasáhla v 70. a 80. letech kromě literatury pro dospělé i intencionální příběhovou prózu ze života. Postihla mnoho publikujících autorů, kteří se museli odmlčet nebo byli nuceni publikovat pod cizími jmény. Jiným vycházeli knížky určené dětem v emigraci: např. Hermína Franková, Ivan Klíma, Iva Procházková.

• Okolo 70. let vstupuje do literatury celá řada nových autorů, kteří se podílejí na utváření příběhové prózy i v následujících desetiletích, např. Markéta Zinnerová, Eva Barnardinová, Stanislav Rudolf, Eliška Horelová.

• V oficiální próze ze života dětí se vytvořilo několik okruhů témat, ke kterým se autoři s oblibou vraceli.

• Markéta Zinnerová vytváří obrazy dětství prožitého na venkově (Děti z Pařízkova,1974, Tajemství proutěného košíku, 1978) a nevyhýbá se ani problémovým tématům současné společnosti. V Indiánech z Větrova (1979) nás zavádí do prostředí dětského domova.

• Venkovskému životu se věnuje i Eva Bernardinová v dvousvazkovém díle Kluci, holky a Stodůlky (1975, 1978). Autorka se zaměřuje na mezigenerační vazby dětí a dospělých.

• Rozvíjí se humoristicky laděná příběhová próza (např. Vojtěch Steklač - Boříkovy lapálie

• V 80. letech do příběhů ze života pronikají prvky jiných žánrů (např. fantasy, moderní pohádky). Knižní podobě často předcházela filmová verze (Miloš Macourek - Mach a Šebestová, 1982; Ota Hofman - Pan Tau, 1974). Pohádkové bytosti se stávají pomocníky, rádci a kamarády dětí.

• Příběhová próza 80. let kvalitativně navazuje na prózu předešlých desetiletí. Dětské postavy jsou pevnou součástí okolního světa. Samotní autoři je vidí ve vzájemných vztazích a souvislostech, které přesahují okruh dětství. Dětský čtenář se setkává s rozmanitými situacemi, musí řešit problémy, do kterých se on i dětská postava mohou dostat.

• V 70. a 80. letech se rozvíjí próza, která se věnuje období dětského dospívání.

• Aktualizuje dosud tabuizovaná témata a otázky, se kterými se moderní společnost potýká.

• Mezi nejožehavější problémy nové doby patří sexuální zážitky, alkoholismus, násilí, šikana, adopce atd.

• Dětští protagonisté se dostávají do přímé konfrontace s těmito problémy, snaží se najít cestu z konfliktů, které vznikají mezi jednotlivými generacemi. Přitom poznávají sami sebe, své možnosti a schopnosti.

• Mezi představitele tohoto literárního směřování patří např. Iva Hercíková, Eliška Horelová, Hana Bořkovcová, Valja Stýblová, Petr Křenek.

• Rok 1989 se stal významným mezníkem v dějinách našeho státu, který odstartoval politické a společenské změny. Nová situace zasáhla i oblast tvorby pro děti.

• Stát přestává dohlížet na knižní produkci a ovlivňovat ji dle svých potřeb.

• Do rukou čtenářů se dostávají díla, která se svého prvního vydání dočkala nejprve v zahraničí, či díla autorů, jejichž knižní tvorba byla z různých důvodů zakázána.

• Reedice se dočkala i díla populárního typu (např. díla Jaroslava Foglara).

• V průběhu 90. let narůstá počet překladových děl, především z angličtiny a němčiny.

• Próza s dětským hrdinou se v současnosti věnuje tématům, která jsou ve společnosti aktuální a problematická – osamělost dětí, problémy handicapovaného dítěte se začleněním, neúplné rodiny, drogy, sexuální zkušenosti atd. (např. Martina Drijverová, Valja Stýblová, Iva Procházková, Daniela Fischerová).

• Motiv outsiderství – dlouhodobě typický prvek, mění se však jeho pojetí a funkce (původně podřadné a podřízené postavy v sociálně slabší skupině separované od rodiny – Dickens, Twain,...) → literatura 20. století – navazuje na folklorní tradici: téma dětského vyhnanství vycházející z legend, lidových pohádek a mýtů (J. Campbell – Tisíc tváří hrdiny) – motiv opovrhovaného či jinak postiženého, který má současně úlohu spasitele