Literatura pro děti a mládež - zápisky

O listonošovi

O Johnnym z cirkusu

• V obou textech (milionář, kominík) je štěstí tematizováno – štěstí můžeme dosáhnout pokorou, prací, vytrvalostí – štěstí si musí zasloužit

Helena Malířová

• Podsouvá postavám trochu jiné vlastnosti

• Původní formě dává jiný obsah (Hloupý Honza je proletář, Pták ohnivák je posel revoluce…)

• Podobá se vzdor pohádkám

• Chce bojovat proti lžím – původně si hloupý Honza vezme princeznu – měl by si vzít nějakou ženu z lidu

• První pohádková sbírka 1906 – v té prosociální tendence nejsou zřetelné

• Kouzelný plášť, Blažené údolí, Pod kaštanem – pohádkové sbírky z 20. a 30. let

  • Pohádky kritika označila jako ideologizované

  • Nemají vysokou estetickou úroveň

  • Tento typ pohádky má ukázat, že majetek se dá získat jedině prací

  • Vzala lidové pohádky a snažila se je přetvořit do její doby – noviny, právní systém + tradice lidové pohádky = neorganizované – nevypadalo to dobře, jí šlo pouze o myšlenku rovnosti pro všechny

Marie Majerová

• Snaží se udržet uměleckou hodnotu pomocí jazyka a stylu

• Zázračná hodinka

  • O křivdách, jaké bohatí páchají na chudých

  • Pohádky se odehrávají na reálných místech v současné době

  • Postavy: dělníci, horníci, nezaměstnaní…

  • Obrazy dětí, které prožívají hlad a bídu

Próza s dětským hrdinou

• Žánr patřící vedle pohádek k nejvyhledávanějším a nejčtenějším, a to již díky základní charakteristice:

  • Funkčnost žánru ve všech fázích (od předškolního věku až po teenagerský věk)

  • Reflexe světa současného dítěte

  • Tvůrčí postupy reflektující aktuální potřeby čtenářů

  • prezentace modelových situací, do nichž se čtenář může ve svém životě dostat

  • možnost ztotožnění s dětským hrdinou

  • osou příběhu je ucelený dramatický děj rozvíjející se nejčastěji na bázi morálních a sociálních problémů hrdinů

• Jedná se o pojem široký, zahrnující jak povídky, novely, tak i romány

Typické tematické okruhy:

• Obraz dítěte v prostředí rodiny (dis/harmonický, ne/úplné, podnětné)

• Obraz dítěte bez rodinného zázemí (dětské domovy, pěstounská péče)

• Obraz dítěte v jeho přirozených vazbách na prostředí (domov, ulice, město, krajina)

• Obraz dítěte v prostředí školy (kolektiv/třída/parta, ne/fungující)

• Dětské cesty za poznáním (nové prostředí, lidi, zvyky)

• Vztah dítěte ke zvířatům

• Obraz dětství v určité historické realitě

• Specifickým rysem příběhové prózy zůstává dominantní postavení dětského hrdiny v příběhu.

• Dětský hrdina je jednak „hlavním nositelem děje a autorova záměru“ a zároveň je nepostradatelný pro pochopení celého příběhu

• Dětský hrdina by měl být dětskému čtenáři blízký a napomáhat mu při řešení problémů a konfliktů, jenž mohou nastat při střetu dětského světa se světem dospělých lidí. Záleží na samotném autorovi do jaké míry se dětský čtenář bude moci s dětským hrdinou identifikovat, jak životný samotný hrdina bude, jak realistické budou samotné charaktery dětí.