Literatura pro děti a mládež - zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Realistické líčení bídy - realistické kulisy x nereálné závěry.
práce s kontrastem
dobro x zlo
náhoda
pomocná ruka
šťastný konec
Intencionální próza
19. století
První pokusy zobrazit dětského hrdinu najdeme v dílech intencionální prózy již v průběhu 19. století
Příběhy však nyly převážně ovlivňovány výchovnými a vzdělávacími požadavky školy a církve na utváření dětské osobnosti
Převažovalo schematické ztvárnění dětských postav (dětský hrdina byl předem určen jako kladný nebo záporný) a nezájem autorů o dětskou psychiku. Dětský hrdina byl pouze model, který měl být vzorem – pozitivní nebo odstrašujícím.
Autoři se nezabývali city dítěte, v té době dítě bylo pouze předmětem výchovy. Dětský svět byl izolován od skutečného světa a nepronikaly do něj žádné problémy z reálného světa. Výsledkem těchto „snah“ byla díla zvýrazňující pouze výchovnou a didaktickou funkci, která si nekladla žádné estetické cíle.
Na konci 19. století se stávalo stále zřejmější, že didakticky pojatá příběhová próza s dětským hrdinou je v ostrém rozporu se skutečným životem.
Autoři poznávají, že dětskému čtenáři nestačí pouze zákazy a příkazy, či nudné a povrchní a neživotné příběhy. Dítě má poznat i skutečný svět.
Vznikaly texty, ve kterých se autoři vraceli do svého dětství a snažili se modelovat situace, které zažili, jaké příhody je poznamenaly → tyto texty se staly základnou pro intencionální prózu
Počátek 20. Století – 1. Světová válka
Intencionální příběhová próza s dětským hrdinou je negativně ovlivňována přetrvávajícím pedagogickým přístupem a snahami některých autorů neodhalit, nebo oddálit poznání skutečného dětství
Autoři nové generace (Pavel Sula, Karel Půlpán) vytvořili nový směr – sociální realismus, jehož cílem bylo ukázat dítěti život jaký skutečné je, se všemi jeho projevy
Jiní autoři se snažili odkrýt dětský svět, psychiku dítěte, v díle je zájem o dítě, jak se cítí
Např. Růžena Svobodová
Marie Gebauerová
Jedno z nejvýraznějších děl, které vzniklo na počátku 20. století – Franta Župan – Pepánek nezdara (vlastní jméno František Procházka)
Položil základ humoristicky laděných příběhových próz z dětského prostředí
Používá humor, který je blízký dětem i v současné době
Zobrazuje svět dětí, který je propojen se světem dospělých
20. a 30. léta znamenala rozkvět pro příběhovou prózu s dětským hrdinou
Zostřil se protiklad mezi literaturou uměleckou a brakovou
Autoři se snaží vytvořit umělecky hodnotná díla
Svéráznou námětovou oblast tvořila díla představitelů socialisticky-realistické příběhové prózy, kteří se soustředili na vývoj jedince i celého kolektivu v závislosti na společenském postavení byli především autoři levicově orientovaní