Literatura pro děti a mládež - zápisky

Karel Čapek

• Psal antipohádky

• Nůše pohádek

  • Vyzval všechny velikány literárního a výtvarného světa, aby sem přispěli

• Chtěl vymanit pohádku z dosavadních konvencí

• Ukazuje pohádku jako příběh, který využívá kouzelné prvky → jsme v reálném světě s kouzelnými bytostmi – tím se přibližuje dětskému čtenáři

• Říká, že pohádka vzniká vyprávěním děje, ale také děj vzniká vyprávěním pohádky

• Intelektuální pohádky

• Dlouhá pohádka – čím delší je pohádka, tím krásnější se může dítěti zdát

Jiří Mahen

• Jeho první antipohádka vyšla 1914

• Ve 20. letech vyšla znovu – Co mi liška vyprávěla

  • Objevila se dvakrát, aby fungovala jako jakási obhajoba antipohádky

  • Je to rámcová pohádka

  • Snaží se využívat humor – znak autorské pohádky 20., 30. let

• Dvanáct pohádek – postrádají humor předešlé knihy, jsou posmutnělé

12. 4. 2019

Sociálně laděná autorská pohádka

• V některých případech estetickou hodnotu převálcovalo šíření myšlenek

Jiří Wolker – O milionáři, který ukradl slunce 1921

• Chamtivý milionář onemocněl, léky nepomáhaly a doktorovi řekl, že ho po jeho prohlídce zabije. Doktor si řekl, že to tedy musí stát za to a řekl mu, že potřebuje slunce, že se vyléčí jen, když bude přímo u něj atd. Milionář využil chudé lidi, aby získal slunce. To si zamknul u sebe, šel k němu, hřál se u něj, ale časem začalo slunce pálit až příliš, milionář se snažil uniknout z místnosti, ale klíč v místnosti se roztavil a milionář zde zemřel. Lidé pak přemýšleli, jak dostat slunce zpátky na oblohu. Přihlásily se k tomu dvě děti, které ho tam opravdu dostaly.

• Polarita tříd (NE POSTAV) – vyšší třída X nižší třída – prostý lid

• Pohádkový rys – potrestání zla (zlo = milionář – byl potrestán smrtí)

• Víme, že byl zlý podle jeho skutků i jazykem – byla zde jeho „mrtvolka“ – mrtvolka není nic

• Tam, kde chce vzbudit soucit, sounáležitost ke skupině, volí prvky bídy

• Snažil se kritizovat – využívá ironii – chudák milionář se musel postarat o ostatní…

• Nabádá čtenáře k tomu, kam se přiklonit

• Hodnotu dává prostým obyčejným věcem

• Motivy smrti, utrpení, nelidskosti

• Největší hodnota je dávána člověku + dítěti

• Vyvyšuje hodnotu práce – typické pro tehdejší dobu

• Motiv sirotka

O kominíkovi – 1921

• Motiv náhody – shodou náhod jdou do domu, kde zmizelo děvčátko, shodou okolností si ho nechají a shodou okolností si vezme po letech tu holčičku

• Šťastný konec

• Vychází z jakéhosi lidového mýtu – kominík nosí štěstí

• Kdy je čtenář nejvíc stržen? Když trpí dítě – to velmi působí na čtenáře

• Přítomnost kouzelného předmětu – knoflík

• Sirotek chtěl být šťastný, chtěl si vydělat na knoflík, aby si ho přišil na kabát a až potká kominíka, tak si bude něco přát. Nikdo mu ale knoflík nedá. Jednou uvidí holčičku, které knoflík visí na nitce, upadne jí a on si ho nechá. Přišije si ho, několikrát o tom pochybuje, přemlouvá se, aby ho vrátil… Nakonec jde s přišitým knoflíkem a potká kominíka. Když si něco přeje, knoflík se mu utrhne a on se rozpláče – kominík ho lituje, vezme k sobě domů – tam, kde bydlí také holčička, které knoflík upadl – je to kominíkova dcera. Chlapec jim vše řekne, jak je sám, že je chudý, sirotek atd. a oni si ho nechají. Vyučí se kominíkem a poté rozdává radost a štěstí ostatním.