Literatura pro děti a mládež - zápisky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
rozpočitadla (magická slova – ententýky, enebene, abrakadabra, abrfábr domine …); např. „Had leze z díry, nese s sebou knihy, erlice, perlice, ta červená stolice, čtyři oka u potoka a to páté ven.“
škádlivky (žertovně s komickou nadsázkou se jimi děti vysmívají charakterovému nedostatku nebo směšnému chování „Ten náš Vašek, to je kos, ztratil boty, chodí bos.“)
oblamovačky, např. Všeci šveci šídly šili, co jim švecky poručili; Kopla kobyla kovala, když koval kobylu kul…
hádanky (tříbí úsudek a důvtip dítěte, rozvíjí jeho obrazné myšlení, bývá často založena na metafoře, personifikaci nebo přirovnání), např. Vlasy nemá, hřeben nosí, ostruhy má, chodí bosý.;
slovní hříčky – Který pták má na konci abecedu?/vrabec
nepravé hádanky – Na kterou stranu padne zajíc, když ho střelí hajný?/ na chlupatou// Jaké vody je v rybníce nejvíce?/ mokré
doprovází hru
zábavné poznávání světa
přirozená komunikace s okolím
významová rovina nemusí být prioritní
důležitý je rytmus
artikulační nosnost, např. Zaželezilo-li se železo či nezaželezilo-li se? Pan kaplan v kapli plakal,…
spojení s pohybem/mimikou, např. paci, paci, pacičky…
expresivní a emocionální aspekt
Dětský folklor vychází opakovaně jak
v původní podobě, např. K. J. Erben – Prostonárodní české písně a říkadla
v moderních antologiích, např. K. Černý – Byl jeden domeček; M. Motlová – Česká říkadla, písničky a pohádky; J. Eislertová – Šla Nanynka do zelí,
Umělá poezie
Z hlediska jejího vývoje lze zachytit její 3 vývojová stádia:
mentorské autoritativní (didaktické) – historické počátky, plní fce mimoestetické, vzdělávací a výchovné; zvládání techniky čtení, zapamatování poznatků (15. – 18. stol.), mravní a křesťanská ponaučení
stádium zachycující emocionální sféru (počínaje romantismem)
stádium 20. století (chápe dětství jako zdroj inspirace)
Tematicky zahrnují verše pro děti tytéž okruhy jako pro dospělé, ovšem transformované s ohledem na mentalitu adresáta:
oživení světa zvířat, ptáků, stromů
užití pohádkových motivů
kompozičně autor líčí, popisuje
forma dialogu dospělý – dítě
žádoucí je rytmus a rým
setkáváme se s pořekadly, veršovanou pohádkou, komickým zvířecím eposem, baladou, bajkou, abecedářem aj.
Umělá poezie – vývoj
V počátcích NÁBOŽENSKÝ A MORALISTNÍ CHARAKTER; od poloviny 16. století se objevují verše světského charakteru: didaktický cíl, mravně výchovný cíl, vzdělávací cíl
Tento stav trvá zhruba do poloviny 19. století; má to pragmatický význam, verše často slouží k snadnějšímu zapamatování poznatků.
Protiváhou tohoto typu poezie je vždy poezie lidová. Její význam vzrůstá od 19. století.
S ní jsou spojeny první pokusy o INTENCIONÁLNÍ POEZII (snaha přiblížit se světu dětí, antropomorfizace, personifikace, alegorie)
Karel Alois Vinařický – Kytka básniček; Abeceda česká → (představitel národního obrození)
František Doucha – Nápravy na dobrou cestu
Josef Václav Sládek – Zvony a zvonky; Zlatý máj
Josef Kožíšek – Oku a srdéčku; Jiskry a plamínky
Karel Václav Rais – Cestička k domovu
Po smrti Kožíška nastává v české poezii až do 40. Let jakési vakuum – poté osobnosti jako František Hrubín, J. Čarek, F. Branislav, F. Halas
V centru stojí dítě a jeho svět
František Halas – Halas dětem
Bohatá metaforika, hra s významy, tendence k nonsensu, jazyková kreativita