Práce s textem - Funkční styly (Svobodová)

-některé typy vsuvek (parenteze) – vnášejí do publicistických projevů bezprostřednost sdělení, naléhavost argumentu, (např. jak se říká, jak je známo, jak říká staré české přísloví; jak uvedl XY, jak řekl XY, jak připomněl XY aj.).

Kompozice:

Různorodosti publicistických textů (zpravodajské, analytické, beletristické) odpovídá různorodost jejich kompozice.

• logická výstavba, často systém „obrácené pyramidy“ (nejprve nejdůležitější informace, pak doplňující fakta), chronologický kompoziční postup – ve zprávě,

• horizontální členění nebývá plně realizované, výrazněji se objevuje pouze u delších publicistických žánrů.

Slohové postupy:

• informační,

• prvky popisného, úvahového, výkladového a vyprávěcího postupu.

Slohové útvary:

1. Zpravodajské- mají především funkci informační

Rysy:

• informační slohový postup,

• snaha o co největší rychlost podání informace,

• nevelký rozsah, strohost, stručnost (základní údaje, výčet nezbytných informací),

• nasycenost fakty,

• výstižnost,

• objektivnost,

• konkrétnost,

• slohová nezabarvenost (neutrálnost),

• pojmová srozumitelnost,

• automatizace, modelovost vyjadřování (odpovídá opakujícím se situacím), publicismy,

• kratší větné celky, zhuštěné formulace (snaha o maximální množství informací),

• schéma obrácené pyramidy (především ve zprávě) – je modelové pro tematicko-kompoziční výstavbu textu,

• horizontální členění není příliš zřetelné (záleží na rozsahu textu), důležitost titulku.

Uspořádání obsahu vychází z nutnosti odpovědět na základní otázky: co, kdo, kdy, kde, příp. jak a proč. Převažují neutrální jazykové prostředky a prostředky automatizace vyjádření, opakujícím se situacím, o nichž je třeba informovat, odpovídá výrazná modelovost vyjádření. Výběr jazykových prostředků je veden snahou o podání nezaujaté a úplné informace. Přesně a konkrétně jsou uváděny osoby, děje, čas a místo události. Podání informace je neosobní, bez subjektivního názoru autora.

Morfologické jazykové prostředky jsou spisovné a většinou stylově nepříznakové. V mluveném projevu se lze setkat s hovorovými variantami, v psané formě se vyskytují tvarové varianty knižní.

Pro syntax jsou charakteristické kratší věty, často jednoduché dvojčlenné věty, ale i věty s množstvím rozvíjejících větných členů. Souvětí jsou spíše kratší. Ve snaze podat maximální množství informací novináři používají kondenzovaná vyjádření (např. polovětné přívlastkové konstrukce, konkretizující přístavky). Celkově převládá jmenný charakter vyjadřování s malým množstvím plnovýznamových sloves.

Kompozice zpravodajských textů je charakteristická uplatňováním informačního slohového postupu. Zachycuje základní údaje o událostech bez jejich komentování. Horizontální členění v menších zpravodajských žánrech je málo zřetelné, pouze v rozsáhlejších novinářských textech jsou jednotlivé části propracovány (např. rozšířená zpráva, informační článek, referát). Posloupnost jednotlivých částí kompozice je však porušena – zpravodajské útvary obvykle začínají základními informacemi (co, kdo, kde, kdy; jak, proč) a v dalších částech jsou doplňovány, objasňovány (stavba tzv. obrácené pyramidy).