Práce s textem - Funkční styly (Svobodová)

- závěr - shrnuje výsledky práce, formuluje nové poznatky,

- odstavce a tematicky uzavřené kapitoly (v rozsáhlejších odborných

pracích nebo vědeckých studiích),

- kapitoly a podkapitoly jsou monotematické, někdy i odstavce,

- návaznost textu (myšlenková i pomocí konektorů),

- soudržnost textu (kohéznost) – parafráze, citace,

- členění podle číselných řádů;

• vertikální členění (odráží hierarchii jednotlivých informací a vazby mezi nimi):

- obsah, anotace (v rozsáhlejších pracích)

- členění do číselných řádů,

- rozlišení částí textu různými typy a velikostmi písma, umožňujícími členění textu podle závažnosti, a grafickými prostředky (závorky, pomlčky, grafy, schémata, obrázky, tabulky),

- mezititulky a odstavce – umožňují orientaci v textu,

- vsuvky (zpřesnění, vysvětlení pojmu),

- poznámkový aparát,

- přílohy,

- resumé,

- rejstříky,

- citace, odkazy na odbornou literaturu aj.

Specifickým rysem kompozice odborných textů je spojení jazykového sdělení s prostředky jiných kódů (např. tabulky, schémata, grafy, ilustrace aj.).

Skladba:

• jmenný ráz odborného vyjadřování, především statická slovesa, neplnovýznamová slovesa (býti, míti aj.),

• věta jednoduchá – oznamovací věty, jmenné konstrukce, trpný rod (pasivum opisné - bylo dojednáno, pasivum zvratné – dojednalo se), podstatná jména slovesná (tvorba, výzkum), přídavná jména slovesná (odvozená od sloves – vzniklý, vyjadřující, vyrobený), přechodníkové vazby atd.,

• souvětí – složitější (složitost roste s mírou odbornosti), převaha podřadných souvětí, přívlastkových vedlejších vět,

• pořádek slov ve větě – objektivní (jádro výpovědi na konci oznamovací věty),

• kompaktní syntaktická stavba – sevřená a těsná; sevřenost vyjadřování je dosahována polovětnými vazbami přechodníkovými, přívlastkovými a přístavkovými:

• těsné přívlastkové konstrukce – (např. Cílem diplomové práce zabývající se problematikou médií je zjistit vliv internetu na mládež.),

- přechodníkové konstrukce mají knižní charakter, v dnešní komunikaci mají tyto vazby místo v umělecké a v odborné stylové oblasti, avšak postupně ustupují (např. Představitelé současné stylistiky, jdouce ve stopách myšlenek pražských strukturalistů, často na ně navazují.),

- polovětné konstrukce přívlastkové jsou vazby s přídavnými jmény slovesnými na –ící, - oucí, -ený, -tý, -ný, někdy –lý (např. Stylem chápeme výběr a uspořádání výrazových prostředků zohledňující působení stylotvorných faktorů.),

- polovětné konstrukce přístavkové jsou vazby s volně připojeným přívlastkem, který je vyjádřen substantivem (např. Jazykové dorozumívání, verbální komunikace, není vlastně jako celek předmětem jedné speciální vědy.)

Ve větné stavbě odborných textů jsou však značné rozdíly, jež odrážejí zaměření textu, charakter vědní disciplíny, ale také individuální styl autora.