Téze úvodu do hudební estetiky. (1)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Kryptogramy - Smetana BS Vyšehrad - Lyrická suita - iniciály Berga a milenky
Podpis umělce na hotovém díle je vždy spojen se symbolickým gestem, kterým je kreace zahrnuta do osobní domény: Tizian fecit. Stejně uvažují i autoři graffit, jejichž symbolické excesy mají spřízněný podtext s chováním některých zvířat, značkujících si své teritorium. Není snadné toto nevítané chování násilně změnit, jak ukazují nápisy zachované v Pompejích, triumfálně už tehdy označující některé architektonické objekty hrdým „Hic futus sum“.
Jsou celá období, která takové přivlastnění uměleckého výtvoru neznala nebo nechtěla znát. Takto je dodnes chápán artefakt, který je považován za „lidový“, například za lidovou píseň. Strukturálně nemusí být odlišný od jiného, jehož autor se neuchýlil do anonymity, nicméně je klasifikován už podle odlišných měřítek, jak dokládá existence „znárodnělých“ písní. Lid je anonymní tvůrce a na podobném základě nedůležitosti tvůrce žijí po staletí tradované četné produkty ritu.
Fantaskní prvky vynořují se jako snové asociace a nemají bezprostřední strukturální souvislost Šostakovič v 15, symfonii zazní leitmotiv Hagena z Götterdämmerung (píše to Tarasti Myth s. 69) také jinde: Vilém Tell a obchod s hračkami v jiné symfonii
Symbolické náznaky a odkazy k myšlenkovým souvislostem vedoucím k jiným skladbám:Martinů, závěr Třetí symfonie (nekomentované symbolické prvky - Asrael či Requiem) Suk, Asrael a citát z Dvořákova Requiem.
Co znamená dedikace? Vznešené památce? Vytvoří vztah k obdarovanému, je-li mrtev, je to magické oslovení mrtvého, vstup do říše Thanatos.
„Vznešené památce Dvořákově a Otilčině“
Bergův Housl. koncert Dem Andenken eines Engels - Ingo Metzmacher: v 1. v. stará korutnská píseň, zní jako ohlas minulosti, dlouho zapomenuzé. Jsme s ní propojeni melodikou mířící k srdci. Ve druhé větě další vzpomínání. Klarinety intonují potichu, jako ve vzdáleném varh. registru, Bachův choríál Es ist genug. Jedním rázem se přeneseme jina, do jiného prostředí. Je to cesta časem. Hudba to dokáže (str. 34).
Eduard Hanslick, Vom Musikalisch-Schönen. Ein Beitrag zur Revision der Ästhetik der Tonkunst. Překlad citátů autor, podle 11. vydání, Leipzig 1910 (cit. str. 2).↩
l.c. str. 5↩