Otázka č. 5 - Jedinec a společnost

- může být pozitivní, ale i negativní

1. ritualismus

- jedinec lpí na osvědčených postupech bez vztahu k cílům společnosti (např. byrokracie)

1. únik

- jedinec ignoruje cíle i postupy jejich dosažení

1. vzpoura

- jedinec programově nepřijímá ani cíle a hodnoty, ani prostředky k jejich dosažení (např. protesty)

- snaží se nastolit a prosadit vlastní prostředky k jejich dosažení

• sociální stratifikace

  • sociální rozvrstvení → různé typy strukturování společnosti

  • základ: nerovnost

    • najdeme v každé známé společnosti (odlišují se pouze typem nerovností, tj. kritérii, která nerovnost vymezují)

    • může ji vymezovat pohlaví, věk, vzdělání, příjem, náboženství, národnost, sociální a ekonomické postavení,… → jakékoliv kritérium, které je charakteristické pro člověka a společnost, ve které žije

  • podstata: nerovné rozdělení určitého statku nebo služby → lepší a horší postavení

  • dva typy:

    • vertikální – nerovné rozdělení dané např. ekonomickým kapitálem

    • horizontální – rozdělení dané např. bydlištěm

  • v 60. letech 20. století přišel americký sociolog Gerhard Lenski s tezí, že stratifikace moderní společnosti je složena ze tří obecných dimenzí (podle kterých lze stratifikovat populace modernách společností s většími nebo menšími obměnami dodnes):

1. majetek

- bohatství měřené obvykle velikostí příjmu

1. vzdělání

- sociální státu měřený obvykle jako výkon určitého povolání

1. moc

- schopnost ovládat, ovlivňovat jednání druhých

• sociální mobilita

  • přesun z jedné společenské vrstvy do jiné

  • dělíme na:

1. vertikální

• vzestupná (přesun do vyšších společenských vrstev)

• sestupná (přesun do nižších společenských vrstev)

  1. horizontální

• územní přemisťování, profesní změna beze změny sociální vrstvy

  • druhý typ dělení:

  1. intergenerační

• přesun mezi generacemi → děti získávají lepší/horší postavení než mají jejich rodiče

  1. intragenerační

- přesun v rámci jedné generace → na konci života mají lidé lepší/horší postavení než na jeho začátku

• typy stratifikačních systémů

- na zeměkouli – jednotlivé stratifikační systémy se mohou vyskytovat souběžně (např. na přelomu 19. a 20. století existoval kastovní systém v Indii a třídní systém ve V Evropě)

1. otrokářský systém

- svobodní nevolníci

1. kastovní systém

- kasty (varny), do nichž se člověk rodí a které jsou neprostupné (nelze přecházet z jedné kasty do druhé)

1. stavovský systém

• najdeme zde stavy, ale také právo, které reguluje společenský život

• stavy jsou více prostupné než kasty

• charakterizuje nerovnost v tradiční společnosti

  1. třídní systém

• třídy vymezené vlastnictvím výrobních prostředků (Marx), nebo postavením na trhu práce (Weber)

• třídy jsou prostupné → hovoříme o vzestupné, nebo sestupné mobilitě

• systém charakteristický pro moderní společnost