Otázka č. 5 - Jedinec a společnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
škola
státní či soukromá organizace, jejímž cílem je vzdělávat a přenášet hodnoty a vědění z jedné generace na druhou → ovlivňuje chování a jednání
církev
organizace spojená určitým náboženským pohledem na svět, s hodnotami a názory, ovlivňuje jednání a životní postoje svých členů
naše společnost se zakládá na tradicích křesťanské církve
proces socializace
probíhá formou tzv. základních mechanismů sociálního učení
sociální zpevňování – žádoucí je odměňování, nežádoucí trestáno
nápodoba – imitace, empatie
učení na základě modelů a vzorů
verbální vedení
typy socializace:
záměrná
cílené úsilí rodičů (i např. učitelů) – ovlivňování, vychovávání
nezáměrná
každodenní vliv rodičů a dalších sociálních faktorů v neformálních situacích, které člověk pozoruje
primární
probíhá v raném věku dítěte a v malé příbuzenské skupině
jedinec je integrován do systému rodiny a společenského systém (člověk získává základy kulturních návyků, mateřského jazyka, poznatků o přírodě a společnosti, sebekontroly,…)
sekundární
probíhá v rodině, mezi přáteli, ve školním kolektivu, mezi kolegy v zaměstnání, v zájmových organizacích,…
rozvíjí se vše přijaté během primární socializace → jedinec zaujímá k předpokládaným hodnotám a normám kritická a hodnotící stanoviska
životní cyklus jedince (v návaznosti na proces socializace):
každý jedinec prochází významnými socializačními body → kromě biologických činitelů je ovlivňují a kulturní rozdíly a materiální podmínky
dětství
klíčové
primární socializace
dítě má zvláštní podmínky (zákaz práce, absence právní odpovědnosti)
mládí (mezi dětstvím a dospělostí)
odpoutání se od primární rodiny
hledání autorit
konkrétní příprava na budoucí povolání
→ krize dospívání
dospělost
biologická zralost
psychická ustálenost
osvojení sociálních rolí
schopnost převzít zodpovědnost i za život svěřených osob
→ krize středního věku
stáří
po skončení ekonomické činnosti – odchod do důchodu
změny fyzické, duševní, individuální
snížená schopnost adaptace, sociální izolovanost (ztráta pozice ve společnosti)
stáří zasahuje obě pohlaví zčásti odlišně
→ diskriminace lidí na základě věku tzv. ageismus
Sociální struktura
síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti
kolem těchto vztahů je organizován veškerý společenský život
základ:
sociální postavení/pozice
= status
- vymezené vztahem k odlišným sociálním postavením
sociální role
- váže se na sociální postavení
sociální stratifikace
- organizovaná společenská nerovnost
sociální pozice (= status):
hodnota postavení, které člověk zaujímá v nějakém sociálním útvaru
toto postavení má vzhledem k jiným postavením určitou hodnotu a je svázáno s výkonem určité role
status nemůže existovat bez role, stejně jako role bez statusu
obvykle vymezená postavením člověka např. v zaměstnanecké struktuře společnosti (lékař, právník, učitel,…)