6A - Politický, sociální a správní vývoj habsburské monarchie a českých zemí do r. 1848
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1783 se královská prokuratura (pův. dohlížela na protireformaci a byla „ochránkyní“ katolicismu) stala fiskálním úřadem, jejím úkolem bylo vymáhat daně, státní důchody a ochraňovat soukromá majetková práva panovníka, poprvé také chránit zemské hranice (ve smyslu celní ochrany) a chránit panovníkova práva ve vztahu k podnikatelským aktivitám. Panovník jí také propůjčil starost o nadace, zeměpanské fary a privilegia, péči o majetky zrušených klášterů, dozor nad zákonností, včetně práva upozorňovat státní a zemské úřady na porušování práv a nedodržování zákonů. Původně drobný úřad se rozšířil o řady úředníků. K jeho zániku došlo až roku 1850.
Do městské správy zasáhl Josef II. regulací magistrátů (1783-1785). Městské rady se přeměnily na magistráty, které se staly úřady státními, zeměpanskými. Měšťané si volili volitele a ti pak volili členy z kandidátů, kteří složili zkoušku způsobilosti před zkušební komisí gubernia a apelačního soudu. V soudní činnosti magistráty podléhaly apel. soudu, v činnosti správní krajským hejtmanům a v Praze přímo guberniu. Praha byla tedy sloučena v jedno město s jedním magistrátem. Od počátku 19. stol. byli jak purkmistr, tak magistrátní radové jmenováni přímo guberniem a apel. soudem.
V církevní správě se stal významným mezníkem toleranční patent z 20.10.1781. Josef usiloval především o zlomení moci papeže a o to, aby katolická církev přestala být mimostátní, resp. nadstátní organizací. Rozhodně se postavil proti tomu, aby se hranice diecézí neshodovaly s hranicemi státními. Byly zřízeny nové farní obvody, došlo na rušení klášterů tzv. „neužitečných“ řádů patentem z roku 1781. Z jejich majetku byl pak zřízen náboženský fond. Manželský patent z roku 1783 ponechal církevní formu sňatku, ale vyňal manželské spory z kompetence církevních soudů. Bylo zrušeno privilegium fori, tj. výsada duchovních, aby byli souzeni církevními soudy. Josef zřizoval generální semináře pro výchovu kněží. Došlo i k uvolnění omezení židovského obyvatelstva, a to občansky i církevně.
Poddanské reformy- 1.11.1781 byl vydán patent o zrušení nevolnictví, kterým bylo zrušeno administrativní připoutání poddaných k půdě a umožněno jim, aby odcházeli do měst, dávali děti do škol, ženili se i mimo hranice panství a to vše již bez souhlasu vrchnosti. Nadále zůstala zachována robota. Poddanských otázek se týkalo i vypracování jozefínského katastru, kterým bylo sledováno stejnoměrné berní zatížení poddaných i vrchnosti. Vedle vsí se nově objevily katastrální obce, tj. soupisy domů a pozemků, které byly považovány za jedno katastrální číslo. Katastrální obce měly právo volit si své rychtáře, konšely a obecní výbory. Byly přímo podřízeny krajským hejtmanům. Jejich existence zanikla se smrtí Josefa a byla obnovena až r. 1848. Vypracování berního a urbariálního patentu mělo odlehčit břemenům poddaných zapsaných v urbářích tak, že poddaným mělo zůstat na výživu rodiny 70% z čistého výnosu, zbývajících 30% mělo být děleno mezi stát a vrchnost. Současně bylo stanoveno, že robota má být nahrazena peněžním platem. To se samo sebou setkalo s nevolí a většina Josefových reforem byla ještě před jeho smrtí, nebo posléze jeho bratrem Leopoldem zrušena.