6A - Politický, sociální a správní vývoj habsburské monarchie a českých zemí do r. 1848
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Za vlády Leopolda II.
(1791 korunován českým králem) se především ustupovalo od radikálnějších jozefínských reforem. Je tedy možno říci, že centrální správa se vrátila do doby konce vlády Marie Terezie. Hned 1790 byla obnovena česko-rakouská dvorská kancelář jako nejvyšší úřad pro správu politických záležitostí. Převzala navíc řízení školských záležitostí a cenzurních. Naopak ji opustily záležitosti finanční, pro které byla zřízena dvorská komora, ministeriální bankodeputace a komerciální dvorský úřad. Byly obnoveny zemské výbory.
Policejní absolutismus: Hrozbou pro Habsburskou monarchii se stala Velká francouzská revoluce a její myšlenky. Proto se panovník a vláda všemožně snažili, především silami policejními, pronikání těchto myšlenek zabraňovat. Novými vnitřními nepřáteli státu se, na rozdíl od dob předchozích, stali příznivci reforem a nových vlivů.
Za vlády Františka I.
Se s nástupem policejního absolutismu a se vznikem nových správních orgánů, jejichž účelem bylo vyhledávat a potírat jakékoliv, byť i vzdálené zdání revolučního hnutí, duch veřejné správy zcela změnil. V letech 1792-1814 tak nachází období nových experimentů. Cílem panovníka se opět stala důsledná centralizace.
První reforma Františkova se týkala státní rady. Ta měla od r. 1792 věnovat hlavní pozornost dodržování zákonů, zachovávání náboženství, péči o spravedlnost včetně policie. Téhož roku byla také zrušena česko-rakouská dvorská kancelář a místo ní vytvořeno Directorium in cameralibus germanicis et hungaricis et in publico politicis germanicis. Zde se spojovala finanční i politická agenda. V čele stanul nejvyšší direktoriální ministr (=také dirigující ministr), někdy titulován jako kancléř. Tato instituce neměla dlouhého trvání a (1797) byla opět přeměněna na česko-rakouskou dvorskou kancelář, finanční resorty přešly do finančního dvorského úřadu. V roce 1802 pak konečně došlo k trvale důslednému oddělení finanční, politické a soudní správy. Nejvyšším orgánem politické správy se stala spojená dvorská kancelář, v čele s nejvyšším kancléřem (=ministr vnitra), orgánem soudní správy Nejvyšší soudní úřad, pro finance byla obnovena dvorská komora a bankodeputace. Od roku 1816 byl definitivně jmenován ministr financí. Tohoto roku byla také založena
Rakouská národní banka jako soukromá instituce pod ochranou státní správy.
Velmi důležité postavení měl kabinetní ministr, jmenovaný od roku 1792. Prvním v tomto postu byl Františkův vychovatel hrabě Colloredo-Walsee. Měl důležitý hlas na konferencích ministrů a presidentů dvorských úřadů a v nepřítomnosti panovníka jim předsedal.
Hned v prvních letech vlády Františka I. byl vybudován policejní dvorský úřad (státním ministrem hrabětem Pergenem), kterému podléhala policejní ředitelství v jednotlivých zemích. Roku 1801 byl pak přebudován na policejní a cenzurní dvorský úřad.