1. Islam, Evropa a svet

- šíření pěstování astronomie a astrologie, počátek vynikající tradice námořních map (portolánů)

- muslimové převzali řeckou tradici v tom stavu, jak ji Řekové zanechali v 6. století a obnova této tradice skončila ucelenou soustavou poznatků

- i materiální výměna – zprostředkování špenátu, rýže, bavlny, melounu, cukrové třtiny, citronu, pomeranče, šíření papíru

- podle Dawsona arabská kultura na Pyrenejském poloostrově až do 11. století nejvyspělejší kulturou v Evropě (kromě Byzance), evropský Západ byl civilizačně mnohem níže – až v 11. stol. došlo k rozhodnému obratu v evropských dějinách: „konec temných věků a vynoření západní kultury“

- druhá konfrontace:

- dalšími nositeli islámu, kteří pronikli do Evropy se stali Turci (do pohybu se dali po zničení svých dvou starotureckých říší ve východní a západní části střední Asie Čínou)

- v 11.století se do Evropy dostali Seldžukové a vyprovokovali křížové výpravy – ideál osvobození Božího hrobu (hlubší osvojení křesťanské víry západoevropskou společností, ale i ekonomické důvody, společenské /mladší synové/ a mocenské /emancipace papežství/ příčiny), usazování Latinců v Palestině

- rozvoj a zesílení intenzity styků dálkového obchodu (benátští, janovští, pisánští plavci – doprovod bojovníků, nabytí majetku), přínos evropských hospodářských a společenských zvyklostí, výměna hmotných a duchovních statků (do Evropy i další část odborných znalostí a dovedností; obohacení jídelníčku, používání nových textilií), páni tamních křesťanských držav (mladší šlechtičtí synové) nuceni učit se státnickému umění, řízení veřejné správy, hledání cesty k soužití různorodé populace, prohloubení znalostí o protivníku (naopak v Evropě znalosti o muslimech snůškou úlomků pravdivých informací se smyšlenkami)

- třetí konfrontace:

- zatímco na Pyrenejském poloostrově probíhala poslední fáze reconquisty, islám do Evropy proniká z jihovýchodu (útoky osmanských Turků)

- Michael W. Weithmann (Balkán: 2000 let mezi Východem a Západem): „Od 14. do 19. století je islám určujícím náboženským a politickým faktorem na Balkáně. Kulturně ještě jednou rozdělil již nejednotný prostor. Až do současnosti jsou díky tomu na Balkáně významné skupiny muslimského obyvatelstva (Bosna, Makedonie, Albánie, Kosovo, Bulharsko, severní Řecko).“

- na konci 13. stol. se na severozápadě Malé Asie osamostatnil státeček pod vládou Osmana – rozšiřování na úkor Byzance, v polovině 14. stol. překročil Dardanely, 1359 – 61 zisk Thrákie – sjednocení pod svou vládou celé Malé Asie a části Balkánu (Srbsko 1389 bitva na Kosově poli, Bulharsko 1396 apod.) – štítem proti turecké invazi Uhry

- v 15. stol. dobytí Konstantinopole = definitivní konec Byzance – z Byzance odcházejí učenci a do Evropy přinášejí encyklopedie, slovníky, antické vědomosti = impuls evropské renesanci