B 17 - Základní vývojové rysy Japonska ve 20. století

- změny na vesnicích – lidé pracují ve městech, zhroucení starých modelů mezilidských vztahů

- nové Japonsko získalo v zásadě městský charakter, růst nových měst, rozšiřování starých (každý devátý Japonec žil v Tokiu [1972] a každý čtvrtý v průmyslovém páse mezi Tokiem a Ósackou), nových čtvrtí

- rozvoj komunikací, dopravních prostředků (ty později neskutečně hojně používány  zaměstnávání „nacpávačů“ (natlačovali lidi do přeplněných vagónů) a „tahounů“ (vytahovali ven))

- zvýšení společenského statutu žen, zlepšení vzdělání

- celý tento rozvoj vyvolal v 70.letech obrovské problémy s životním prostředím  spoustu odpadků, plynů a kouře

- společnost čím dál spokojenější s úspěchy své vlastní společnosti, malá kriminalita, narkomanie, zvýšení průměrné délky života o 8(muži) a 9(ženy) let, chudí lidé brali chudobu s trpělivostí a u nich doma to vypadalo spíše jak ve středostavovské vrstvě, velká integrace společnosti

- rozšíření tzv. nových náboženství – vycházely z buddhismu, šintoismu, či z obou, i z křesťanství

 Společnost pro tvorbu hodnot – nejúspěšnější sekta, člen každý dvacátý J

- změny priorit rodiny – před válkou – „tři posvátné poklady“ – zrcadlo, klenot a meč

- konec 50.let – - // - - televize, mraznička a pračka

- počátek 60.let - „tři C“ - automobil (car), barevná televize (color TV), klimatizace (choler)

- konec 60.let – „tři V“ – rodinný domek (villa), dovolená (vacation),cesta do zahraničí (visit

to a foreign country)

- konzumní způsob života sílil, orientace na rodinu taktéž

- školské reformy, v 70.letech podíl vysokoškolských studentů vyšší než ve vyspělých evropských zemích

- obecně řečeno, nejvýraznější změnou v japonské kultuře po roce 1945 byla její otevřenost a ochota přijímat nové vlivy ze Západu, i silné znovuobjevení universalistických tendencí vlastních moderních tradic

- zahraniční politika – orientace hlavně na USA

- 1956 – vstup do OSN

- během studené války jejich Síly sebeobrany (armáda) byly nejrychleji rostoucí armádou na

světě, ale výdaje na obranu nedosahovali ani 1 % HNP a byly relativně nejnižší na světě

- úvahy o jaderných zbraních zavrhnuty, zesilování konvenčních vojenských sil, těsnější

vazby a koordinace s armádou USA

- prvořadým principem nadále „Jošidova doktrína“ zdůrazňující hospodářský rozvoj a

závislost na USA v otázkách bezpečnosti, nenasazování vlastních sil mimo Japonsko

- snaha o podporu stabilních otevřených trhů a světového míru (kvůli dovážení surovin)

- také snahy o neutralitu ve všech případech, kdy jim to vynese dobrý obchod (podpora

arabských států na úkor Izraele kvůli ropě, obchody s JAR

- vzájemně prospěšné vztahy s Jižní Koreou (JK by bez J neexistovala jako nekomunistický