B 17 - Základní vývojové rysy Japonska ve 20. století

Válka v Číně

Vědomí, že jediným skutečným nepřítelem ve Východní Asii je Sovětský svaz  přijat v 1937 Pětiletý plán výroby válečného materiálu ( k posílení vojenské síly proti SSSR, ten v 1935 prohlásil Německo a Japonsko za nepřátelé Kominterny)  potřeba času a klidu, ale! válka v Číně

- japonské strategické plány - Mandžusko jako nárazníková zóna na ochranu před náhlým útokem SSSR ze severu

- vojenští specialisté na Čínu a radikální důstojníci kwantungské armády (v Mandžusku) namítalo, že je třeba zničit nankingskou vládu dříve, než se spojí se SSSR a ohrozí Mandžusko z jihu  po potyčce mezi jap. a čín. oddíly v Pekingu už názor většinový

- morální předpoklady – J - svoji pozici v Č opíralo o teorii národního osudu, ekonom.potřeby a hist. zkušenost

- akce nutné k ochraně legitimních císařských zájmů před narušováním čín.nacionalis.

- Č – japonské zásahy jako vměšování, které vzrůstající čín.nacionalismus déle tolerovat

- prosinec 1937 – dobytí Nankingu  snaha potrestat toto bývalé centrum protijaponského odboje  masakr

- do října 1938 obsazení Chan-kchou a Kantonu a kontrola strategických železničních tratí a největších měst

- od 1940 – v Nankinu loutková projaponská vláda Wang Ťing-weje  proti němu nacionalista Čankajšek

- Japonsko požádalo o plnou vojenskou rovnováhu (ustanovena londýnskou konferencí), zamítnuto  J vystupuje z mezinárodních ustanovení o námořní rovnováze (3:5:5) a buduje dostatečně silné válečné loďstvo, aby se mohlo v západním Tichomoří postavit komukoli

- po vystoupení z ujednání, ochlazení vztahů s USA a VB, sbližování militaristického Japonska s nacistickým Německem a fašistickou Itálií (tyto státy jediné neodsuzovaly japonskou agresi v Číně a nesouhlasily se systémem mezinárodního odzbrojení

- problémy – vyvést japonskou armádu z Číny za výhodných podmínek a zklidnit tak situaci

- SSSR  výhodné vztahy s Německem

- snaha nepopudit si proti sobě americkou tichomořskou flotilu

- obsadit jihovýchodní Asii, bohatou na nerostné suroviny potřebné pro jap.hospodářství  proti VB,

franc. a holandským koloniím

- Německo chtělo uzavřít spojenectví s Japonskem nejen proti Rusku, ale i proti VB a USA  japonské ministerstvo zahraničí i ministerstvo vojenského námořnictvo odmítlo

- německo-sovětský pakt o neútočení z 1939 bralo Japonsko jako zradu, neboť Japonsko hledalo spojenectví hlavně jako ochranu proti SSSR  několik bitev s SSSR, uzavřeno příměří, ale posílení vlivu SSSR v Asii

- předsedou vlády se stal admirál Jonai  jednání s VB a USA o zlepšení vztahů, ale rozpor kvůli Číně  rozhodující okamžik, směřování k paktu J s Německem a Itálií

- nový předseda vlády Konoe (2.vláda) – nejmilitantnější vláda, jaká kdy byla v Japonsku vytvořena, předseda plánovací komise a ministr bez portfeje, 2.muž vlády , generál Tódžó