B 17 - Základní vývojové rysy Japonska ve 20. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- kobercové nálety a bombardování civilních měst a obyvatelstva
- atomové bomby – Hirošima (6.8.45) a Nagasaki (9.8.)
- 8.8.45 – vyhlásil SSSR Japonsku válku a začalo obsazovat Mandžusko
- i přes vizi naprostého zničení a 2 atomové bomby zůstávali představitelé japonské armády zatvrzelí a neustoupili členům vlády a Nejvyšší rady, kteří dávali přednost kapitulaci císař překročil Rubikon rozhodnutím kapitulovat definitivní kapitulace Japonska – 2.září 1945 na křižníku Missouri
- výsledky – rozpad japonského koloniálního panství
- destrukce staré politiky
- vzestup komunistické Číny
- znemožnění poválečné obnovy původního koloniálního panství
Americká okupace (1945 – 1952) a vláda premiéra Jošidy – 1945 - 1954
- Japonsko se otevřelo změnám, které neměly v jeho historii obdoby
- očekávali krutou a nesmlouvavou okupaci, místo ní se však setkali se shovívavostí a konstruktivnosti nového režimu za těchto okolností vyústilo vědomí povinnosti, které jim pomáhalo snášet válečné útrapy, v podstatě kladnou a často i nadšenou spolupráci s novými mocenskými orgány
- oživila se parlamentní instituce v duchu moderních tradic a vydalo se na cestu k otevřenější společnosti
- snaha vytvořit z Japonska demokratický stát, kterým by se upevnila americká pozice ve studné válce se SSSR
- okupační správa – teoreticky mezinárodní charakter řízená třináctičlennou Komisí pro Dálný Východ a
a Spojeneckou radou pro Japonsko
- Vrchním velitelem spojeneckých sil (SCAP – Supreme Commander for the Allied Powers)
byl generál Douglas MacArthrur
- ve skutečnosti okupaci prováděl jen MacArthur a americké jednotky, vše řízeno z Tokia
- likvidace orgánů japonského militarismu, demobilizovány vojenské složky, odluka šintoismu od státu, zastavena vojenská výroba a zrušeno ministerstvo vnitra, 25 nejvyšších představitelů bývalého politického vedení postaveno před soud, 7 z nich (včetně Tódžóa) popraveno v 1948, uvolnění místa pro mladší generaci v politickém životě
- reformy – přijetí nové ústavy v roce 1947 vytvoření skutečného parlamentního státu
- některé předválečné privilegované skupiny (vojenské služby, Tajná rada a další)
zrušeny, některé přísně podřízeny vládě
- vláda se podle britského vzoru stala „výborem“ většinové strany či koalice v parlam.
- obě komory parlamentu se staly plně volené a volební právo pro všechny nad 20 let
- zaručena lidská práva
- změnilo se postavení císaře kdysi posvátný a svrchovaný vládce, nyní zbaven všech pravomocí
pravomocí spojených s vládou a stal se „symbolem státu“ – prakticky už předtím nezasahoval
- pozemková reforma – stát vykoupil propachtovanou půdu a výhodně prodal bývalým nájemcům
- rolníkům bylo ponecháno nejvíce 7,5 akru k vlastnímu hospodaření a 2,5 k pachtu