B 17 - Základní vývojové rysy Japonska ve 20. století

- kobercové nálety a bombardování civilních měst a obyvatelstva

- atomové bomby – Hirošima (6.8.45) a Nagasaki (9.8.)

- 8.8.45 – vyhlásil SSSR Japonsku válku a začalo obsazovat Mandžusko

- i přes vizi naprostého zničení a 2 atomové bomby zůstávali představitelé japonské armády zatvrzelí a neustoupili členům vlády a Nejvyšší rady, kteří dávali přednost kapitulaci  císař překročil Rubikon rozhodnutím kapitulovat  definitivní kapitulace Japonska – 2.září 1945 na křižníku Missouri

- výsledky – rozpad japonského koloniálního panství

- destrukce staré politiky

- vzestup komunistické Číny

- znemožnění poválečné obnovy původního koloniálního panství

Americká okupace (1945 – 1952) a vláda premiéra Jošidy – 1945 - 1954

- Japonsko se otevřelo změnám, které neměly v jeho historii obdoby

- očekávali krutou a nesmlouvavou okupaci, místo ní se však setkali se shovívavostí a konstruktivnosti nového režimu  za těchto okolností vyústilo vědomí povinnosti, které jim pomáhalo snášet válečné útrapy, v podstatě kladnou a často i nadšenou spolupráci s novými mocenskými orgány

- oživila se parlamentní instituce v duchu moderních tradic a vydalo se na cestu k otevřenější společnosti

- snaha vytvořit z Japonska demokratický stát, kterým by se upevnila americká pozice ve studné válce se SSSR

- okupační správa – teoreticky mezinárodní charakter řízená třináctičlennou Komisí pro Dálný Východ a

a Spojeneckou radou pro Japonsko

- Vrchním velitelem spojeneckých sil (SCAP – Supreme Commander for the Allied Powers)

byl generál Douglas MacArthrur

- ve skutečnosti okupaci prováděl jen MacArthur a americké jednotky, vše řízeno z Tokia

- likvidace orgánů japonského militarismu, demobilizovány vojenské složky, odluka šintoismu od státu, zastavena vojenská výroba a zrušeno ministerstvo vnitra, 25 nejvyšších představitelů bývalého politického vedení postaveno před soud, 7 z nich (včetně Tódžóa) popraveno v 1948, uvolnění místa pro mladší generaci v politickém životě

- reformy – přijetí nové ústavy v roce 1947  vytvoření skutečného parlamentního státu

- některé předválečné privilegované skupiny (vojenské služby, Tajná rada a další)

zrušeny, některé přísně podřízeny vládě

- vláda se podle britského vzoru stala „výborem“ většinové strany či koalice v parlam.

- obě komory parlamentu se staly plně volené a volební právo pro všechny nad 20 let

- zaručena lidská práva

- změnilo se postavení císaře  kdysi posvátný a svrchovaný vládce, nyní zbaven všech pravomocí

pravomocí spojených s vládou a stal se „symbolem státu“ – prakticky už předtím nezasahoval

- pozemková reforma – stát vykoupil propachtovanou půdu a výhodně prodal bývalým nájemcům

- rolníkům bylo ponecháno nejvíce 7,5 akru k vlastnímu hospodaření a 2,5 k pachtu