C 11 - Období Druhé republiky

Formovalo se mnoho uskupení, např. kolem revue Cesta (Kvapil, Švehla..)či Znova. V r. 1939 Kvapil předal prezidentské kanceláři manifest, kt. apeloval na Háchu, aby svou autoritou zamezil šířící se mravní zkázu a aby nedopustil, aby si nepřítel vzal vše.

Zvláštním jevem bylo šíření antisemitismu a odsuzování zednářství. Židé prý byli hl. elementem rozkladu Č národa (např. herce H. Haase prpustili z nár. div. a nakonec emigroval).

Ohrožena byla i plynulost školní výuky. Byl nadbytek učitelů a zmenšení počtu generace inteligence. =) regulace typů škol+výběr studentů. Některé školy byly po mobilizaci obsazeny vojskem. I Beran vystoupil se zásadní školskou ref. Neúnosné byly školní náklady i platy. Školy měly vychovávat prakticky, k praktickým zaměstnáním. Došlo k postátnění učitelstva (vyjmutí z kompetence obcí).

VŠ řešili otázku, co s učiteli, kt. působili na Bratislavské un. ? Aby měli zaměstnání, došlo je snížení penzijního věku profesorů (o 5 let). zásah do akademických svobod znamenalo odstranění Židů ze služeb a byli předčasně penzionovaní.

Komplikovaná byla i situace N VŠ na území 2. rep. V době krize řada prof. utekla.Diskuze i o přemístění N un. do Vídně ap., ale Hitler to nechtěl, a chtěl aby N posluchači stále na těch to VŠ studovali. Z N VŠ však museli odejít neárijští prof. a Židé. Došlo i k separaci Židovských studentů.

Mnichovský syndrom

Často se diskutuje o tom, co by bylo, kdyby Československo v září 1938 nepřijalo diktát velmocí z Mnichova a vojensky se bránilo německému útoku. Bohužel v diskuzi často zaznívá mnoho nepodložených klišé a argumentů, které nemají reálný základ.

Připravenost k boji

Často se připomíná, jak celý český národ byl připraven se zbraní v ruce bránit svou vlast o čemž svědčí i skvěle provedená mobilizace. Ano, tato je věta je pravdivá, skutečně téměř celý ČESKÝ národ byl připraven a s vysokou morálkou nastoupil mobilizaci. Jenomže Československo nebyl jen český národ. V třinácti a půl milionovém státě žilo kromě sedmi milionů Čechů ještě 3,5 milionů Němců, půl milionu Maďarů, několik set tisíc Poláků. A nesmíme zapomínat na dva a půl milionu Slováků, které do českého národa započítávat nemůžeme.

Jak nastoupili svou mobilizační povinnost občané těchto národností? V oblastech obývaných sudetskými Němci byla vysoká neúčast a podobně to bylo v maďarských oblastech jižního Slovenska. Zde by možná bylo na místě připomenout, že ve válečných podmínkách za takovéto porušení občanských povinností následoval velmi tvrdý trest.

S takovouto pátou kolonou v zádech by byla obrana republiky jistě velmi obtížná.

Vynikající pásmo pevností

Druhým argumentem zastánců teorie o obraně je údajné skvělé pevnostní obranné pásmo. Ano je pravda, že naše pevnosti byly velmi kvalitní a dokončené úseky slibovaly skutečně dobré možnosti obrany. Pokusy německé armády po obsazení pohraničí ukázaly, že by byly těžkým oříškem. Jsou tu ale opět mnohá "ale". V září 1938 nebylo obranné pásmo zdaleka dokončeno. Po anšlusu Rakouska v březnu 1938 se dále prodloužila hranice s Německem a právě na této jižní hranici byla dokončenost pevností nejslabší.