C 11 - Období Druhé republiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Řešením Č-S problému byl Benešem pověřen soc. dem. Dérer.
Vláda sice byla rozšířena o dva Slováky-Černáka a Karvaše, ale to nepomohlo. Černák podal demisi, prot. česká vl. nebyla vůči slovenským požadavkům vstřícná. (bylo 4.10. a vláda tak v této situaci podala demisi- píšu proto, protože jsem skočili zpět k 5.10. 1938 ;o))
Ač se Beneš snažil přimět k jednání Tisa, ten neakceptoval, prot. uzší vedení HSLS nepokračovat v pražských rozhovorech.
Na shromáždění v Žilině v říjnu 1938 se většina polit. str. a politiků poddala HSLS. Strany tam podepsaly „Žilinský manifest“ požadující autonomii Slovenska a vytvoření samostatné slovenské vlády v čele s Tisem. Tiso byl jmenován předsedou vlády a dalšími ministry se stali Čermák, Teplanský, Ďurčanský a Lichner (později vystřídán Sidorem). Všichni se zároveň stali plnoprávnými ministry ČS vlády. Tím začalo Slovensko fakticky fungovat jako autonomní složka státu, který se nadále nazýval ČS. Formálně to zakotvil Ústavní zákon o autonomii Slovenskej krajiny. Návrh zákona však ležel v parlamentě až do června 1938 a většina poslanců ho považovala za nepřijatelný. Ale po mnichovském diktátu se situace změnila. V listopadu předseda Malypetr nařídil, aby se příloha projednala. Zákon schválila sněmovna i senát. Ve společné celostátní kompetenci ČS však nadále zůstávaly všechny základní vládní pravomoci. Zákonodárná pravomoc slovenského sněmu se vztahovala spíše na otázky kulturní, školské a jazykové. Slovensko si však tuto autonomii vynutilo ve chvíli pro stát tak katastrofální. (Postup Slovenska inspiroval i podkarpatské politiky (Syrový jmenoval min. pro Podkarp. Rus I. Parkányiho). Ovšem v půlce října se zde ujala moci autonomní vl. předsedy A. Bródyho. Parkányi abdikoval. Poprvé se tak v PR dohodli na spol. postupu zástupci rusínské a ukrajinské národnosti. )
22. 11 1938 byl zvolen presidentem Emil Hácha (jednomyslnou shodou-do čela mě být postaven soudce a právník, který zajistí, aby státní řád zůstal i právním). Proti jeho volbě neprotestoval ani Berlín-nenáležel k žádné polit. str. , ani Slovensko či PR.
Při volbě presidenta všechny vl. podaly demisi a vytvořili tak půdu pro SNJ. Nový kabinet se měl skládat s ministrů odborníků a předsedou se stává Beran (zprvu odmítal, chtěl jako Švehla řídit politiku ze zákulisí šéfa str.), předseda vládnoucí SNJ. Min. spravedlnosti- Krejčí, min. bez portfeje-Havelka(oba přátelé Háchy), min. soc. a zdrav. správy-Klumpar.Berlín souhlasil (i SdP), považoval za přechodnou vl. Vláda z 1. 12. 1938 byla 1. vl. vytvořenou na podkladě ústavního zákona ze dne 22.11.1938 o autonomii Slov. a PR.
Současně byl jmenován tedy i 5. členný kabinet Slov.: předseda-Tiso, min.-Černák, Durčanský, Teplanský, Vančo. V ústřední slov. vl. byl státním ministrem K. Sidor, min. obrany-Haššík, min. financí-Hrnčiar, min. zahraničí-Zvrškovec. Vládu PR jmenoval Hácha: předseda-Vološin, min.-Révay. Ministři všech autonomních částí Čs zasedali v ústřední vládě, kt. rozhodovala o společných otázkách.