C 11 - Období Druhé republiky

Prokomunističní autoři tvrdili, že SSSR nabídlo Praze pomoc(ale ne, nechtělo se vměšovat do konfliktu bez pomoci Z velmocí+ němělo kvalitní letadla a ani se sem nemělo kudy dostat). O záchranu ČS Moskvě nešlo.

Mnichovská dohoda byla důsledkem politiky appeasementu, výsledkem kampaně Sudetoněmecké strany a německé propagandy, která se dožadovala řešení otázky postavení německé menšiny.

Aby nedošlo ke střetům byla 30. 9. 1938 podepsána „dohoda o pohybech pro 1. Říjen a následující dny“ (3 km zóna odstupu, neutrální pásmo). 1. října 1938 začaly vojenské jednotky pod vedením generálplukovníka Wilhelma von Leeba obsazovat hranice ČS rep. Začali pošumavskou-jihočeskou oblastí a jejich postupu nikdo nebránil, ČS vojáci se z těchto území museli předem stáhnout. Zábor území se sestavoval podle národnostního složení obyvatelstva z roku 1918, ne podle současného stavu.

ČS zástupci (a hl. Beneš) vyvíjeli velkou diplomatickou snahu, která však nebyla nic platná (jen posunuli o 2h počátek vstupu-14h). Ještě 30.9. chtěli jednat v Berlíně s německým Andorem Henckem, VB. F a It. zástupci ČSR-Vojtěch Mastný-vyslanec v Berlíně, gen. Karel Husárek, plk. Štělánský a Jirka a diplomat Rudolf. Vl. Musela Berlínské požadavsky přijmout. Künzel.Jizerský-ten do března 1938 byl čs. vyslancem v Rakousku).

Jednalo se o o 5. Okupačním pásmu, územně nejrozsáhlejším, ztratili bychom většinu spojení mezi V a Z oblastmi. Ale N uplatňují extrémní vojem¨nská řešení. !!!!!

Rekonstruovala se vláda Syrového: min. zahr. Fr. Chvalkovský, min. bez portfeje H. Vavrečka

5.10. Beneš podává demisi.

Pracovalo se na ustavení hranic-čs. hraniční komise a N hraniční komise. N. nakonec vymohlo připojení více než 100 českých obcí. Jednalo se tedy nejen o V. ale i o VI. pásmo. =)vydán „zákon o opětovném sjednocení sudetoněmeckého území s N říší“

Snaha zabírat stále větší území-tento strach skončil až okupací Čech a Moravy 15.3. 1939.

Mnichovskou dohodou a následnou okupací byla rozrušena dosavadní územní integrita ČS státu.

V říjnu 1938 jsme museli odevzdat Polsku Těšínsko a Fryštát´Třinec, Jablůnkov, Mosty, Dolní Domoslavice, Dětmarovice, Orlová, Karviná a Suchá (polský velvyslanec Kazimír Papeé to požadoval). 11. 10. Však polské jednotky obsadily i Z část fryštátského okresu-Bohumínsko, Rychvald a Petřvald.

Důsledky Mnichova:

• téměř znemožnění obranyschopnosti státu

• ztráta pevností

• negativní morální a psychický dopad na obyvatelstvo – nebránili jsme se – tzv. Mnichovský syndrom

• ztráta důvěry v západní spojence

• vzrůst moci komunistů, hlavně za války

• ztráta třetiny území (Detschböhmen- S Čechy-od Orlických hor k Chebu-sídlo v Libereci, Sudetenland- od Javornického výběžku na západě po ostravskou pánev, včetně tzv. Kravařska-sídlo v Opavě,Z část rakouského Slezska, S Morava, Kuhländchen=novojíčínsko a fulnecko, Schönhengstgau=Zábřežsko, Svitavsko a část východních Čech s Lanškrounem, část severovýchodních Čech=Orlické hory; Deutschsüdmähren-J Morava-pás pohraničních okresů od Jaroslavic po Mikulov, zabíhající až na Hustopečsko a Pohořelicko-sídlo Znojmo, Böhmerwaldgau- od Českého Krumlova k Prachaticím-centrum Prachatice), průmyslové oblasti, suroviny, dopravní tepny

• V říjnu 1938 získaly Slovensko a Podkarpatská Rus autonomii. Po okupaci německými vojsky 15. 3. 1939 byl na zbylém území Čech a Moravy vytvořen Protektorát Čechy a Morava. Na Slovensku byla 14. 3. 1939 vyhlášena Slovenská republika pod německou ochranou. Podkarpatská Rus byla 16. 3. 1939 obsazena maďarskými vojsky. V roce 1940 vznikla v Londýně exilová vláda a Státní rada v čele s prezidentem E. Benešem. 1942 prohlásily mnichovskou dohodu za neplatnou VB a F, 1944 Itálie a 1973 Německo.