C 11 - Období Druhé republiky

K úplnému vyhnání židů posloužila záminka-mladý žid zastřelil N diplomata von Ratha =) protižidovské pogromy od listopadu 1938 z iniciativy říšského ministra J Goebbelse. Následovala tak kříšťálová noc- 9.-10. 11. 1938. Došlo tak k vlně emigrace židů do vnitrozemí Česka a Slovenska.

Českou menšinu v župě nacisté považovali za nepřátelskou =) také emigace do vnitrozemí (i N antifašisté). Někteří češi, starousedlíci, se stali říšskoněmeckými občany české národnosti, ale nacisté uplatňovali silnou germanizaci. S válkou stoupal i počet Čechů v župě, čeští dělníci totiž nahrazovali ty, kt. Odešli do války. České obyv. ztratilo jakékoli správní uplatnění, stali se bezprávní prac. silou (dostávaly však vyšší mzdy a přídavky, oproti doby za protektorátu). Češi zde museli přijmout N občanství a byli zbaveni českého.

Po 1.9. 1939 Berlín požadoval hosp. orientaci na válečnou výrobu.

Politické změny

Poměrně rychle přestávalo fungovat stávající liberálně demokratické uspořádání. Začali se hledat viníci za Mnichov a pravičáci útočili hl. na hradní politiku a dosavadní vládní koalici.

Předmnichovský režim odsoudil i pražský arcibiskup Karel Kašpar i J. Stříbrný a jeho Národní liga, kt. chtěl do politiky nové lidi.

Dosavadní režim měla napravit „podzimní revoluce“, kt. vyvolali i vedli konzervativci a Národní sjednocení-chtěli zabezpečit nár. život Čechů, Slováků i Podkarpatorusů. Za méně důležitou označilo bránit stát před cizími živly. Hl. potřebou bylo podle nich soustředit politické strany.

I agrární str. (předsedou byl Beran)se hlásila o vliv a chtěla již odložit politické boje a řešit slovenskou otázku =) program zjednodušení polit. života a budování nového státu. I lidovci (předseda Šrámek) souhlasí s novou polit. scénou, ale prosazovali zjednodušit a neslepovat, důležitá byl jednotící ideje. Živnostenská str. chtěla vybudování jediné občanské národní str. Na její postoje měla tradičně silný vliv agr. str.

Mnohem složitější vývoj byl u str. národně socialistické. Byla zde i snaha spojení se s komunisty (Slánský a Kopecký). Senátor Dundr však nesouhlasil.

18.10. 1938 se jednalo o sloučení polit. str., byla pro ně určena čtyřčlenná skup.-P. Zenkl, E. Franke, F. Langr a O. Klapka.

Sociální dem. str. (2. nejsilnější) chtěla místo 4 vedoucích str. vytvořit 3- kolem agr. by se konsolidovaly pravicové str., ve středu by byla str. lidová a nalevo str. pracujícího lidu (sloučením soc. dem. a nár. soc). Tuto ideu formuloval J. Stivín šéfredaktor Práva lidu.

K těmto otázkám nahlížel i publicista a zastánce demokracie Ferd. Peroutka. Uvědomoval si, že se srov. Budou muset rozumným způs. sloučit, ale nebyl zastáncem ani jedné str. (1. rep. hodnotil kriticky). Významným politologem doby byl Jan Mertl. Poukazoval na to, že dosavadní systém nevytvářel jednotnou vůli národa.