C 11 - Období Druhé republiky

Krajinský autonomní sněm vyhlásil Podkarpatskou Rus za samostatný stát; o den později však dokončila obsazení země maďarská vojska a připojila ji k Maďarsku jako autonomní území Karpatsko.

Byl ustaven „Český národní výbor svatováclavský“ v čele s R. Gajdou a na nátlak nacistů musel svou činnost 21. března 1939 ukončit.

Zahraniční politika

Do čela zahr. politiky po abdikaci Krofty nastoupil Chvalkovský. Opíral se o smluvní řešení s Berlínem a o Londýn, kdy chtěl, aby Z mocnosti uznali hranice a samostatnost 2. rep. Chvalkovský stále věřil v pokračující spojenectví s F a VB. Garance nedostal.

Maďarsko s Polskem chtěli mít společnou hranici na úkor Česka. Maď. by připojilo PR a Polsko Slov. Na osu by navázalo Rumunsko a Jug. a vůdce by měl přímou oporu v Mussolinim. Z této myšlenky však bylo vyloučeno N, takže neměla reálnou naději.Maď okupovalo J Slov. Pol. i Maď zvažovali okupaci, ale Rum. a Česko začali s přesuny vojenských sil.

Přes Chvalkovského snahy Berlín předpokládal úplnou závislost ČS na N. V lednu 1939 byla podepsána dohoda o spolupráci mezi ČS a N policií. Dále jsme odprodávali dělostřelecký materiál N (původní snaha byla F, ale N hned projevilo zájem).

Pokračovaly separatistické tendence Slováků =) v lednu 1939 s ustavila Slovensko-německá společnost a předsedou byl Tuka. Ten žádal Göringa o podporu a pomoc Slov. v úsilí se osamostatnit. V únoru byl Tuka přijat dokonce Hitlerem =) zlom, Hitler garantuje Slov. integritu a nepovažuje je prý za nebezpečí.

Hospodářská úroveň 2. republiky

Ztracená hosp. území silně podtrhávala ekon. možnosti ČS (zábrano bylo 39,7% větších prům závodů-nejtěžší ztráta-uhelné revíry na Mostecku, Ostravsku ap.). Zůstalo jen 10% z výroby porcelánu a úplně jsme ztratili těžbu tuhy a kaolinu. Relativně málo se územní změny dotkly výroby cukru, sladu, lihu, zbraní, obuvi a nábytku. Řada pobočných závodů zůstala ve vnitrozemí, což znesnadňovalo jejich existenci. Banky přišly o své pobočky a krachovaly (např. živnostenská banka předala svá zastoupení v pohraničí N bance Dresdner Bank). Došlo tak k jednání vlády, která chtěla vytvořit rámcové dohody mezi Č a N. Chtěli také řešit N zákon o zabírání majetků židů-VB a Amerika zajišťovala práva am. a britským židům. Odprodeje N byly velice nevýhodné.

Závažná byla i doprava závislá na zahr. obchodu. Hl. tratě byly narušeny. Záměrem N bylo rozvrátit železniční a silniční síť. Republika přišla i o 10 letišť (hl Košice) a důlěžité exportní podniky, kt. zlepšovaly aktivní obchodní bilanci a přestala být soběstačná oborech-paliv, papíru, porcelánu, lnu, konopí.

I přes návrhy N na nevýhodnou celní unii, nakonec došlo jen k dohodě o bezcelním režimu, ovšem někde si prosadili i odstranění celních vazeb. od poloviny ledna 1939 byla uzavřena dohoda o emigraci většího počtu židů z ČSR.