C 16 - Československo jako součást východního bloku

Československý exil nevystupoval jednotně a trpěl vnitřními rozpory. Hlavní organizací měla být Rada svobodného Československa v čele s dr. Petrem Zenklem. Dále vzniká řada zájmových organizací v zahraničí, např. v USA Ústředí československého sokolstva v zahraničí, Československá společnost pro vědy a umění v Americe. Ze zahraničí vysílají rozhlasové stanice – Svobodná Evropa (Ferdinand peroutka, Mnichov), Hlas Ameriky (Washington). (emigranti – např. Petr Zenkl, Jaroslav Stránský, Ferd. Peroutka, gen. Fr. Moravec, Pavel Tigrid,…)

• Změny v hospodářství

Ke změnám dochází v ekonomické struktuře, ve vlastnických vztazích a v řízení hospodářství. Nedochází k tomu přirozeným vývojem, ale cestou politickomocenských a administrativních opatření. V březnu 1948 byla ustanovena Hospodářská rada ÚV KSČ, která se stala nadřízeným orgánem vlády. Docházelo k likvidaci soukromého vlastnictví výrobních prostředků. Od dubna do května docházelo k dalšímu zestátňování (velkoobchody, stavebnictví, zahraniční obchod, cestovní kanceláře, restaurace, lázně,…) Mocenských zásahů nezůstalo ušetřeno ani soukromé podnikání v živnostech a obchodech. Zprvu vypadal situace pro živnostníky nadějně, ale po zásobovací krizi v létě 1948 byla svalena vina právě na živnostníky a obchodníky, kteří se rázem stali třídním nepřítelem, kterého je nutné „omezit a zatlačit“.

1949 byl zaveden dvojí trh – vázaný a volný – ten měl mnohem vyšší ceny).Všichni živnostníci byli vyřazeni z vázaného trhu = vážný soc. otřes. Od roku 1949 začal proces likvidace soukromých živností, který vyvrcholil za 4 roky. Nástupnické organizace – družstevní a národní podniky – nebyly schopny krýt požadavky občanů (především co se týče kvality). L

Zánikem soukromého podnikání byla dovršena likvidace vícesektorové ekonomiky a její nahrazení jednosektorovou státem kontrolovanou ekonomikou.

Zemědělství – situace v zemědělství byla špatná. Na konci dvouletky (1948) dosahoval objem zemědělské výroby 87% předválečné úrovně. Pozemková reforma přinesla rozdrobení zemědělské půdy, což posílilo méně produktivní malovýrobu. V poúnorovém období byla dokončena druhá etapa pozemkové reformy. Třetí etapa pozemkové reformy byla zahájena v březnu 1948 a skončila v roce 1949. V této etapě byla vykoupena všechna půda nad 50 ha a tzv. spekulační půda. Půda byla poté rozdělena. Probíhají jednání o „socializaci vesnice“. Na vesnicích existovala družstva (strojní, pastevní, lesní, mlékárenské,…), která se měla stát základnou pro „nová“ jednotná družstva. Ta měla být zaměřena na všechny obory výrobní činnosti. 23. 2. 1949 byl schválen Národním shromážděním zákon o jednotných zemědělských družstvech, který slučoval všechna dosavadní družstva na vesnici a orientoval je na společnou výrobu. První fáze založená na dobrovolnosti nenaplnila očekávání. Druhá fáze (1950-1953) byla charakterizována naprostou hegemonií stalinistických metod a forem združstevňování. JZD byla rozdělena do 4 typů: