C 16 - Československo jako součást východního bloku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
typ – rolníci si vzájemně pomáhají při polních pracích, užívají společné stroje a nářadí
typ – sceluje půdu, živočišná výroba ještě není společná, úroda se rozděluje podle výměry půdy
typ – společná rostlinná a živočišná výroba, část podílu vyplácena jako renta z vložené půdy
typ – společná rostlinná a živočišná výroba, podíly se dělí výhradně podle odvedené práce
Toto období násilné kolektivizace bylo provázeno řadou opatření: přechodem JZD na III. A IV. typ, nuceným výkupem zemědělských strojů, rozoráváním mezí, svodem dobytka, scelováním půdy, nátlakem, perzekucemi, nezákonností.
1952 byla prováděna kampaň hromadné kolektivizace. Byly sestavovány náborové komise, které přesvědčovaly o výhodách JZD. Současně fungovaly tresty a věznění těch, co odmítali vstoupit do JZD.
Výsledky likvidace malovýroby:
postihnuto kolem ¼ milionu soukromých hospodářství
zásah do života čs. Vesnice, deformace přirozeného vývoje
přechod k velkovýrobě, nerespektují se zájmy rolníků, kolektivní malovýroba
hospodářské výsledky JZD velmi špatné, družstva jsou většinou ztrátová, pokles životní úrovně rolníků, masový útěk rolníků ze zemědělství do průmyslu
Nedostatek zemědělských výrobků musel krýt zvýšeným dovozem, hrazeným strojírenským vývozem.
První pětiletka (1949-1953)
Hlavním úkolem 1. pětiletky byla strukturální přestavba hospodářství, která posilovala postavení těžkého průmyslu a v zemědělství znamenala posun k živočišné výrobě. Dále měla za úkol industrializovat Slovensko. Těžištěm se stal kovoprůmysl a těžké strojírenství.
Československo představovalo ve formujícím se sovětském bloku průmyslově vyspělou zemi. Násilný přechod naší země z rozvinutého kapitalistického trhu do ekonomického svazku se zaostalými zeměmi znamenal velkou obtíž. Dovoz ze západu a vývoz na východ byl nerealizovatelný. O pomoc vzniklých problémů požádalo Československo SSSR => posun čs. Ekonomiky k závislosti na SSSR.
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – Sofia 1949; Bulharsko, ČSR, Maďarsko, Rumunsko, Polsko, SSSR. Jejím cílem bylo sjednotit síly sovětského bloku proti tlaku kapitalistických zemí a směřovat k ekonomické nezávislosti na nich. Byly uzavírány dvoustranné obchodní smlouvy se SSSR a poté až ostatními členskými zeměmi. Technická dokumentace, patenty, a výchova odborníků se poskytovala bezplatně. ČSR přestalo obchodovat se západními zeměmi. ČSR patřila mezi nejvyspělejší země, proto doplácela na zaostalejší členy.
Čs.-sovětská smlouva na léta 1951-1955 => SSSR předložilo vlastní plán na výrobu v ČSR. To mělo za následek spolu s požadavky plynoucíma z RVHP hlubokou strukturální přestavbu našeho průmyslu. Zaměření na těžký průmysl, těžbu, strojírenství. 1951 změna pětiletky, orientace na těžký průmysl,… (následek požadavků SSSR a RVHP). Plány pětiletky byly vesměs překročeny, ale její zvýšené úkoly se nepodařilo splnit.