C 16 - Československo jako součást východního bloku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1951 – zánik Ústřední plánovací komise a Hospodářské rady, vznik Státního úřadu plánovacího.
Militarizace
Militarizace hospodářství – ČSR disponovala vyspělým zbrojním průmyslem, proto nám připadla funkce vyzbrojovatele nejen vlastní armády,ale taky armád zemí RVHP. Výroba zbraní se rozvíjela na úkor mírové výroby a stagnujícího spotřebního zboží.
V souvislosti s válkou v Koreji (červen 1950 - červenec 1951) požadovaly státy RVHP po ČSR 1200 tanků, ale čs. představitelé soudili, že je možné dodávat pouze 250-260 tanků ročně (martinské strojírny). Dále převzala ČSR výrobu stíhaček MIG-21, protože polské strojírny nebyly schopny je vyrábět. Navíc jsme vybavili armády RVHP nákladními automobily. Čs. výdaje na zbrojení stouply o 420%. Ozbrojené síly dosáhly 400 tisíc mužů, což bylo vzhledem k počtu obyvatel nejvíce v Evropě. Dokonce autobusy ČSAD byly natřeny na vojenskou zelenou barvu. Probíhal masový nábor žen do dopravy. Probíhal masový nábor do důstojnických škol.
Mezinárodní politika
Ze slovníku československé komunistické politiky pojem Evropy jako jednotného kontinentu zmizel. Rozlišovaly se pouze státy kapitalistické a imperialistické (tábor války, potlačování lidských práv a svobod,…) na jedné straně a státy lidově demokratické, později socialistické (tábor míru, pokroku, demokracie), v čele se SSSR, na straně druhé.
Politika „ostrého kurzu proti reakci“ souvisela též s důsledky počínající roztržky s Jugoslávií, vrcholící z československé strany 4.10. 1949 vypovězením spojenecké smlouvy. Předtím byly vzájemné vztahy (na základě tradičních přátelských vztahů) na vysoké úrovni. První spojenecká smlouva po válce, kterou ČSR podepsalo, bylo právě s Jugoslávií. Doslova přes noc se stala Jugoslávie (J. Broz-Tito) na nátlak Stalina nepřítelem a agentem amerických imperialistů.
Podobným zvratem prošel i vztah Československa k Izraeli, když se před tím Československo v sovětské režii významně podílelo na jeho vojenské podpoře v době první arabsko-izraelské války (1948-1949). Snaha Izraele uchovat si svou nezávislost a zostření antisemitismu v sovětské politice z Izraele zakrátko učinilo dalšího nepřítele zemí sovětského bloku.
Naproti tomu Sovětský svaz usiloval o stmelení vazeb mezi svými satelity. Výrazem toho bylo dokončení bilaterálního spojeneckého systému mezi všemi zeměmi sovětského bloku v Evropě. Československo poté, co před únorem 1948 mělo spojenecké smlouvy jen s komunistickými státy, které byly součástí vítězné protihitlerovské koalice, záhy po únoru 1948 podepsalo podobné smlouvy ještě téhož roku s Bulharskem a Rumunskem. Významná byla také smlouva s Maďarskem z dubna 1949. Byla to první smlouva toho druhu mezi oběma státy, jejichž vztahy byly v minulosti velmi složité kvůli územním a menšinovým otázkám.