C 19 - Normalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Egon Bondy
- se narodil 20. ledna 1930 v Praze. V roce 1947 přerušil studium na gymnáziu a vydal se
na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru
jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let (rukopis 1981, vydáno 2003), žil počátkem 50. let "zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, alenepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho" (s.61). "Živil" se i žebrotou a drobnými krádežemi
koncem 40. let si zvolil židovský pseudonym na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i u nás. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer užívá jména Egon Bondy
zájem o filozofii, především marxistickou, čínskou a indickou ho přiměl k návratu ke studiu. V roce 1957 odmaturoval, téhož roku se dostal na dálkové studium filozofie a psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
v roce 1967 mu vychází pod vlastním jménem první kniha Otázky bytí a existence, získává titul PhDr. Od stejného roku je v invalidním důchodu
v 70. letech se stává guru psychedelické skupiny Plastic People of the Universe, která zhudebňovala řadu jeho textů zejméná z 50. let. Název Bondyho raného díla Totální realismus (1950) dal název celé jeho poetice básní z této doby
tato poezie reaguje na šeď a tíživost tehdejší doby, v níž budovatelské fráze byly v zásadním rozporu s každodenní prožívanou skutečností. Díky nespisovným prvkům a užívání argotu mají jeho básně výrazně ironický až sarkastický nádech
v 70. letech navazuje přátelství s básníkem Ivanem Martinem Jirousem, v 80. letech ovlivňuje ranou tvorbu Jáchyma Topola nebo J. H. Krchovského
Egon Bondy se nikdy neztotožnil s reálným socialismem a stal se jeho vytrvalým kritikem, přestože koncem 50. let aktivně a v 70. letech spíše z donucení spolupracoval s Stb. Chartu 77 však nepodepsal, považoval ji za opoziční estabilishment, které mu jde jen o získání moci. Neztotožnil se ale ani se situací po roce 1989
V devadesátých letech přesídlil do Bratislavy, kde vyučoval 1993–1995 na tamější univerzitě filozofii. Překvapivě působil v poslední době také jako zpěvák ve skupině Požoň sentimental, hrající hospodské folklórní písně