C 19 - Normalizace

Tzv. akce ,,Pravidelná radost"

Ekonomické problémy se snažila vládnoucí garnitura zastírat gigantickými akcemi, které měly ukázat "blahobytnou socialistickou společnost" a odpoutat pracující třídu od šedi všedních dnů.

Příklady některých oslav a výročí během roku

Mezinárodní den žen,

Měsíc knihy,

Prvomájový průvod, (EXPO - existenční pochod)

osvobození naší vlasti "slavnou Rudou armádou",

Slovenské národní povstání,

Den tisku, rozhlasu a televize,

Den československé armády,

Den kosmonautiky,

Velké říjnové socialistické revoluce,

Měsíc československo-sovětského přátelství,

"Vítězný únor",

národní dožínky,

mírové slavnosti

Pravidelné sjezdy

V pětiletých intervalech byly pořádány megalomanské sjezdy KSČ. Nejdříve na Pražském hradě, poté v holešovickém výstavišti a na konec si komunisté pro tento účel postavili s obrovskými náklady zvláštní palác - dnešní Kongresové centrum. Zde se straničtí bossové opájeli svoji mocí. Každý den sjezdu byl pravidelně ukončen pitkou nejvyšších.

Spartakiády

Další masovou akcí byly spartakiády, jejichž úkolem byla propagace šťastné přítomnost pracujícího lidu. Skupinové cvičení mělo již svoji tradici ve všesokolských sletech a tomu vděčilo za určitou popularitu. Té komunisté zneužili ke své propagaci.

Charta 77

vznik

V roce 1976 se spojily názorově nesourodé skupiny občanů, kteří nesouhlasili s represivním postupem čs. mocenských orgánů proti undergroundové skupině Plastic people. Takový postup mocenských orgánů byl možný díky tomu, že vedení čs. státu nikdy v praxi nepřistupovalo k dodržování lidských práv tak, jak jej k tomu zavázal prezident Gustáv Husák svým podpisem pod mezinárodními pakty na Helsinské konferenci v roce 1975. U zrodu Charty 77 stáli mj. J. Hájek, V. Havel, Z. Mlynář, J .Patočka. V prosinci 1976 začaly být shromažďovány podpisy občanů různého politického i profesního zaměření pod prohlášení Charty 77. Ti v něm poukazovali na to, že v Helsinkách podepsané pakty (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech), které byly v říjnu 1976 zveřejněny ve Sbírce zákonů, nejsou dodržovány a reálně tak platí pouze na papíře. Text prohlášení bezprostředně podepsalo 242 signatářů (jeden z nich později svůj podpis odvolal). Další podpisy však i přes represi signatářů přibývaly. Až na několik vyjímek však bylo prohlášení podepisováno jen v českých zemích. Na Slovensku jej podepsalo jen několik desítek občanů.

cíle Charty 77

Charta 77 si vytkla za cíl vést konstruktivní dialog s politickou a státní mocí. Zejména upozorňovala na různé konkrétní případy porušování lidských práv, vedla jejich dokumentaci a také navrhovala řešení.