C 19 - Normalizace

činnost Charty 77

Chartu 77 navenek reprezentovala vždy trojice mluvčích, kteří byli jmenováni vždy na rok. Za dobu své existence se vyjádřila k řadě společenských problémů, jako např. k diskriminaci v zaměstnání a povolání, ke svobodě cestování, ke stavu životního prostředí, k právům věřících občanů a stavu řeholí, stavu ekonomiky, problematice důchodců, k toxikomanii a mnoha dalším. Několikrát též žádala amnestii pro konkrétní uvězněné politické vězně. Od roku 1978 vydávala nezávislá skupina signatářů časopis "Informace o Chartě 77". V něm byly publikovány dokumenty Charty 77, sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) a informace o samizdatových novinkách. Časopis byl nezávislý nejen na státní moci, ale i na samotné Chartě 77. Úzce však spolupracoval s jejími mluvčími. V roce 1992 byla činnost Charty 77, která se stala v 70. - 80. letech centrem opozice v Československu, ukončena.

Underground

• underground – podzemí, kulturní směr rozvíjející se v pol. 60. let 20. stol. (Plastic People of the Universe); 1. hudba – postupy a interpretace, které zdánlivě jednoduchou hudební poetiku často využívají pro originální fudební experimenty; 2. literatura – vyjádření odporu vůči konformní, konvenční a zferičizované kultuře a jejím normám; usiluje o bezprostřední vyjádření touhy po osvobození z pout banálního a konzumního životního stylu (i za cenu šokující otevřenosti, zejména v oblasti morálky a sexu); záměrně užívá vulgární výrazy (E. Bondy, M. Jirous)

MARTIN PILAŘ: UNDERGROUND (KAPITOLY O ČESKÉM LITERÁRNÍM UNDERGROUNDU, BRNO 1999)

Je to nečistá hra tvářit se svobodně, když jsem jen pes na řetězu, který štěká na jiného psa na řetězu. Pustiti se s nimi do diskuze (třeba jim jen spílat – to nic na věci nemění) znamená je uznat. Jediné východisko svobodného: neodpovídat na otázky, na jejich otázky, jediná možnost existence: neexistovat proti moci, ale vedle ní, paralelně s ní. To jste nepochopili. – Jan Zábrana (1966)

• underground se překládá jako podzemí, z čehož jde vyvodit, že und. literatura je ta, která se musí skrývat – výrazně se liší od politiských i kulturních konvencí, které jsou ve své době považovány za určující a přijímány většinou občanů

• názor Martina Putny: kulturní underground – typ podzemí, kam se vstupuje dobrovolně a s vědomým odmítnutím až zhnusením systémem a jeho hodnotami

• 4 kroky, které člověka do podzemí vedou: 1) odpor k oficiálnímu světu a jeho kultuře

2) odchod z něho

3) sdružení s lidmi podobně uvažujícími

4) vytváření jiného, paralelního světa s jinou kulturou a jinými hodnotami

- pojem český literární underground se ovšem konkretizuje a ustaluje v označení literárních aktivit, které jsou spjaty s jistým časovým obdobím (zvl. s 50. a 70. léty), s jistými místy (hlavně Praha a Mostecko, ale rovněž Brno, Přelouč aj.), s jistými samizdatovými edicemi a také časopisy, ale hlavně s vůdčími osobnostmi