11. Česká historiografie raného novověku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
O původu jednoty – stručné dějiny jednoty a biskupů
Jan Blahoslav (1523 – 1571) - O původu jednoty bratrské - náboženský obranné dílo, vášnivá obhajoba jednoty bratrské, dílo přispělo k rozvoji bratrské tradice, sbíral pro bratrský archív, dal podnět k vytvoření knihy úmrtí (nekrologia o úmrtích předních činitelů a příznivců jednoty)
POBĚLOHORSKÁ DOBA
- po Bílé hoře nedošlo ihned k základní a zásadní přeměně a poklesu dosavadní kultury a vytváření kultury nové. Dělo se to postupně
- myšlenkové a teritoriální rozdvojení, které nastalo mezi kulturou domácí a emigrační sledovalo i dějepisectví
vzniká proud domácí a exulantský
exulantský proud:
postupně zaniká, exulanti nemají sepjetí mezi sebou, se státem, jsou roztříštění
snaha vyložit podstatu zápasu a obhájit stanoviska účastníku, ať už jde o vůdčí osobnosti a přímé účastníky povstání, či autory vyhnané z vlasti
v emigraci doznívaly a v určitém smyslu vrcholily badatelské principy předbělohorské historiografie (emigrantské kruhy navazují na předbělohorskou literaturu)
domácí proud:
navazoval jen na jednu jeho linii (na Hájka a Dubravia)
- zesílil moment náboženského myšlení a nabyl mystického a mysteriózního rázu v obnovené víře v zázrak a zázračné -> legenda opět místo v historické literatuře, stává se nástrojem myšlenkové transformace národa, ideologického boje
- význam lidové dějepisné tvorby – je psána česky a mnohdy obsahuje i sociální vzdor a kritiku
- náboženskovýchovné funkce dějepisectví, funkce vlastenecky výchovné a sociálně politické
- koncentrace historického bádání do klášterů a jejich knihoven a archívů -> dějepisectví je eruditivní, učené, shledává, zachraňuje a vydává prameny minulosti nebo je k historickému zpracování vypravuje
- asi do poloviny 17. stol. je česká dějepisná literatura evangelická i katolická naplněna problematikou českého stavovského povstání (snaha vyložit v emigraci evropskému světu o co v zápase šlo, snaha obhájit postup a stanoviska povstalců)
- převažuje tradiční hagiografická literatura, knihy o církevních osobnostech a významných chrámech
Emigranti a protestanti:
Pavel Stránský ze Zapské stránky – novoutrakvista, autor apologetického encyklopedického díla Res publica Bohema (1634), vzdělaný měšťan, byl osloven nakladatelstvím, aby vydal vědecko-dějinné dílo; Na nedbalého Čecha učiněný okřik – jedná se o národně obranný spis, užíval v něm historických argumentů, aby podnítil vlastenecký zájem Čechů
Pavel Skála ze Zhoře – vylíčil v rámci světových dějin i české povstání, byl svědkem defenestrace a působil jako písař, ve Freidbergu napsal 10 svazků (16 tisíc stran), dílo pojal dalekosáhle od stvoření světa až po jeho dobu, největší zájem pro historiky období 1612-1623 (detailně, autenticky a na základě dobového materiálu, vlastních zápisů a paměti líčí události bezprostředně předbělohorské a bělohorské), díla objevena Palackým v 19. století