11. Česká historiografie raného novověku

Další autoři:

Sixt z Ottersdorfu (1500 – 1583)

• starokališník, studoval filozofii, protestantskou univerzitu ve Wittenbergu.

• pamětní spis Acta Rerum Gestarum (Denopis) – měl být protiváhou oficiální publikací zdůvodňující postup Ferdinanda, nechce se však s králem hádat v otázce náboženství, ale českého práva, národa

• práce založena na živých vzpomínkách, ale zejména využívá sbírky dokumentů, kterou si sám pořizoval, klade důraz na autentický pramen

• dílo je tendenční, stranické, ale velice kvalitní

• spis nemohl být v době vzniku vytištěn a nedochoval se ani jeho originál, tiskem byl vydán až počátkem 20. století.

• v 16. st. se objevuje nový typ historické práce – tzv. historické kalendáře, což je praktická forma dobové popularizace dějin -> kalendáře sledovaly v chronologickém řazení podle roku a dní významné události, nebyla zde snaha události vyložit, spíše zde nalezneme fakta; oblíbené v měšťanském prostředí – díky nim nastává rozvoj měšťanského kronikářství; kalendáře chtěly pobavit, zaujmout, typický je výběr fakt

Daniel Adam z Veleslavína

- Kalendář historický 1578

• Kroniky dvě o založení země české – 1585, jde o kroniku Kuthenovu a Silviovu, které vydal ve své

nové edici a podrobil je jazykové úpravě

Václav Březan (asi 1550 – 1618) - pětidílná Kronika rožmberská – životopisy posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka

Bartoloměj Paprocký z Hlohol (1540 – 1614)

• renesančně zábavné rodopisné a erbovní historie, čerpají z historického materiálu, na rozmezí historické pravdy a volné fabulace

Mikuláš Dačický z Heslova († 1626)

- Paměti - navazují na starší zápisy započaté ve 2/2 15. stol., jedná se o typ měšťansko – zemanské rodinné kroniky; dílo poznamenáno předbělohorskou krizí české společnosti, tragikou a důsledky porážky na Bílé hoře

Karel st. ze Žerotína († 1636) - člen jednoty, činil záznamy o jednáních na zemském soudě a sněmu

moravském na přelomu století

Jan Kocín z Kocinétu (1543 – 1610)

• teoretické úvahy o významu a posláni historie

• zůstal pouze překladatel, bohužel nenapsal žádná historická díla, ale napsal vynikající předmluvy k překladům (napsal předmluvu k Historii církevní a vyjasnil zde poslání historie – důraz klade na zřetelnost, srozumitelnost, vtipnost, poučení v přítomnosti a budoucnosti; důležitá je u něj poznávací funkce historie, historie musí najít odpovědi na otázky kde, kdy jak a proč se stalo)

• podle něj je základním úkolem historie dobrat se jisté a neomylné pravdy

Jan Skála z Doubravky (Dubravius, 1486 – 1553)

• humanista, diplomat, olomoucký biskup

• Historiae regni Boiemiae (1552) - kronika dovedena až do jeho vlastní současnosti

• vydána i v cizině, kde informovala o našich zemích

Bratrské dějepisectví

Lukáš Pražský

Jan Černý Nigranus - začal sbírat doklady vztahující se k pronásledování bratří v roce 1547 (dal základ obnovenému archivu bratrskému, řadě 15 foliantů souhrnně pojmenovaných Acta Unitatis Fratrum);