11. Česká historiografie raného novověku

Bohuslav Bílejovský (1480 – 1555)

• starokališnická Česká kronika 1537 – výklad tradiční, nenajdeme žádné podstatné obohacení, odraz náboženského zápasu a silný nacionální aspekt; dokazovalo souvislost husitství s cyrilometodějstvím a pravoslavím (snaží se obhájit starokališnictví a poukázat, že je nejstarší vírou u nás, první církvi a ta má znovu sjednotit a spasit národ – jako husité spasí národ); napadána jednota bratrská, protože v ní vidí hlavní překážku církevního sjednocení

• faktograficky je bezvýznamná

• teorie o kontinuitě kalicha v českých zemí od počátku křesťanství byla přitažlivá – přijímali ji nejen utrakvisté, ale i čeští luteráni a bratři (rozvinul ji např. Jan Amos Komenský)

Martin Kuthen ze Šprinsberku († 1564)

• práce novoutrakvistická, měšťanská kronika; byl kališnický měšťan, humanistický básník a epigramatik; chtěl zdůraznit význam a úlohu měst, aby podporoval jejich postavení v současném politickém zápase

• Kronika o založení země české a prvních obyvatelích jejich (1539) – nesplnila naděje jeho souvěrců a příznivců, že vylíčí v utrakvistickém duchu celé české dějiny

• nemohl v díle mluvit otevřeně o české reformaci, protože byl ve stycích s katolickými humanisty blízkými habsburskému dvoru a byl na nich závislý -> vyhýbá se reformaci, nedotýká se současných otázek náboženských a politických a minulé události

• zná antické vzory, jako první z českých kronikářů převzal z klasických historických děl tezi, že Slované nebyli prvními obyvateli našich zemí

Václav Hájek z Libočan (1553)

• katolická práce

• pocházel z drobné šlechty, katolík (konvertita), nebyl moc vzdělaný; na Karlštejně měl k dispozici královský archív, ale příliš jej nevyužil; později kanovník u svatovítské kapituly, probošt kapituly ve Staré Boleslavi

• Kronika česká:

• naléhali na něj katoličtí páni, aby ji urychlil svou práci na Kronice české (důvodem naléhání byly pověsti o chystaném díle Kuthenově, který vyvolaly na katolické straně obavy)

• dobře materiálově připraven – rukopisné kroniky a zápisy, pověsti, ústní zprávy, výpisy z listin a zemských desek, ovšem převládá u něj snaha po literárním úspěchu, a tak si vymýšlí, aby ozářil původ šlechtických mecenášů a zajistil si jejich přízeň a odměnu

• vyšla 1541, zahrnula období po počátku do korunovace Ferdinanda 1541

• nestala se hned oblíbenou – současníci vycítili její náboženskou i politickou stranickost a postřehli i přílišnou básnivost, která odporovala faktům

• chtěl kroniku čtivou a také chtěl oslovit šlechtice – v jejich zájmu události domýšlel i vymýšlel, někdy fakta s mýtem, skutečnost a fikce

• na reformační minulost se kronika dívá s určitým despektem, i když o Husovi píše mírně

• vypadal věrohodně tím, že tolik toho shromáždil, doplnil kroniku o spoustu příběhů a věděl věci, o nichž se dosud nikdo téměř nezmínil, velice přesně

• dovršitel české kronikářské tradice – jeho kronika je největší a nejrozsáhlejší

• na konci 16. století vychází i její německý překlad a roste její popularita.

• k její oblibě přispělo i dovedné spojení humanistických motivů s lidovými (národní a místní pověsti, lidová etymologie)