17.Zdr.pr.

− Pojem bývá někdy opisován synonymem „věková diskriminace“ nebo „diskriminace na základě věku“.

Projevy ageismu:

− Ageismus se projevuje ve všech sférách společnosti. Věková diskriminace probíhá jak na osobní, tak na institucionální úrovni. Nejvíce je viditelná ve dvou sférách - na trhu práce a ve zdravotnictví.

Trhu práce v České republice je ze zákona věková diskriminace zakázána, zákoník práce, zákon o zaměstnanosti a antidiskriminační zákon vymezují rovné právo na zaměstnání. Přesto se diskriminace na trhu práce objevuje, jen se stala více skrytou.

Zdravotnictví - lékaři často přisuzují problémy u starších pacientů jejich věku, nikoliv jejich skutečné nemoci, a často takového pacienta dále neléčí. Výzkumy dokazují, že u mladších lidí je větší pravděpodobnost, že jim bude poskytnuto kontrolní rentgenové vyšetření při podezření na rakovinu než u lidí starších.

Typy:

1. Individuální zdroje můžeme chápat jako např. strach ze smrti a stárnutí, frustrace, či agrese. Stárnutí a smrti se lidé přirozeně bojí a zdrojem tohoto strachu může být neznalost o procesu biologického stárnutí.

2. Kulturní zdroje ageismu – různé faktory. Jedním z nich jsou hodnotové systémy společnosti a generační rozdíly hodnot. Dnešní starší generace vyrůstala v jiném prostředí a době, a tak si osvojili jiné hodnoty, než má dnešní mládež.

3. Sociální zdroje ageismu – stereotypizace a předsudky, které se vážou k určitým věkovým kategoriím, a to hlavně ke starším generacím.

Význam polymorbidity

− Z pohledu biologického chápeme stárnutí jako involuční proces postihující všechny orgány a tkáně, při kterém dochází k úbytku jejich funkcí.

− S postupujícím věkem se zvyšuje procento výskytu chorob. Interní onemocnění, která se vyskytují u seniorů, se liší od onemocnění jedinců středního věku klinickým obrazem, komplikacemi i následky

− Ke zvláštnostem průběhu onemocnění ve stáří patří především polymorbidita, tzn. sdružení několika nemocí současně u téhož jedince bez kauzální souvislosti, nebo dochází ke kauzálnímu řetězení chorob, kdy jedna vyvolává druhou.

− Setkáváme se s:

1. Mikrosympatologií – příznaky nejsou příliš viditelné, vyjádřené, a to např. ani u akutní nemoci.

2. Rozdílné příznaky – nemoc se nemusí manifestovat tak, jak se očekává, např. onemocnění ledvin se může projevit jako bolesti břicha.

3. Nespecifické příznaky – nemoci se mohou projevovat jen příznaky, které jsou obecného charakteru a mohou provázet jakoukoli nemoc, tj. únava, nevolnost, hubnutí, bolesti u pacientů s poruchou ledvin či srdečním selháváním…

4. Bezpříznakovost – i vážné stavy, např. zánět pobřišnice nemusí být provázen tzv. defense, což je stažení svalů břišní stěny.

− Polymorbidita – vyšší počet nemocí, mohou nastat 3 stavy: