17.Zdr.pr.

− Na kůži se tvoří vrásky, ztrácí se svěžest pokožky, kůže ochabuje.

− Vlasy řídnou, dochází k jejich šedivění.

− Pokožka bledne, objevují se pigmentové skvrny.

− Od 45-50 let pociťuje většina lidí některé zdravotní potíže. Všechny tělesné orgány postupně s věkem snižují svou hmotnost, počet buněk se zmenšuje,

− Z hlediska psychologie jsou významné především změny v nervové soustavě a ve smyslových orgánech. K významnějšímu stárnutí mozku dochází po 45 letech, dochází ke změnám mozkových cév, tím se zhoršuje zásobování nervových buněk kyslíkem.

− Změnám podléhají i smyslové orgány. U zraku se optimální vzdálenost vidění postupně prodlužuje, ale jen do 50 let, čočka stárne, snižuje se schopnost akomodace, je menší elasticita, zpomaluje se adaptace na světlo a tmu, snižuje se ostrost vidění.

− V oblasti psychomotoriky klesá rychlost odpovědi na podnět, snižuje se schopnost vyhledat podnět a rychle odpovědět. Předpokládá se, že u stárnoucích lidí je zvýšená latentní doba obecnou vlastností centrální nervové soustavy.

− Starší osoby reagují pomaleji, ale přesněji, což platí i pro složitější činnosti. Kompenzace rychlosti výkonu jeho zvýšenou přesností se projevuje jako obecnější znak.

− Rychlost zpracování informací poklesne v pozdní dospělosti a ve stáří, ale strategie zpracování informací mohou být využity k tomu, aby se pokles rychlosti do jisté míry eliminoval.

− U starších a starých lidí lze hovořit o moudrosti, která kombinuje hloubku a šířku, zahrnuje chápání limitů a podmínek života, zdraví, fyzickou kapacitu, emocionální rozsah, sociální pozici a osobní talentovanost.

− Rozdíly v učení mezi mladými a starými jsou spíše ve stupni než v druhu výkonu. Starší lidé zaostávají především v osvojování složitých intelektových systémů. Jsou více zvyklí opírat se o své předcházející zkušenosti, pokud je zvolili správně, jsou stejně efektivní jako mladší, pokud ne, nepochopí problém a dělají chyby.

− Prožívání stárnutí není jevem známým jen starším lidem, i mladší dospělý může v určitém momentu pociťovat, že je starý. Projevuje se tu fakt, že pro něj začíná v nějaké oblasti činností nebo prožívání určitý sestup, snižování výkonnosti, mohou to být i určené věkové limity pro některé profese (např. 35 let).

− K subjektivnímu uvědomění si nástupu stárnutí dochází většinou ve věku 45-50 let.

Projevy ageismu ve společnosti

− Jednou ze změn, které stáří v moderní společnosti doprovází, je výrazná změna jeho sociálního statusu.

− V moderní společnosti došlo ke snížení sociálního statusu stáří, mnohdy až na tak nízkou úroveň, že se začíná hovořit o diskriminaci seniorů z důvodů věku – ageismu.

− „Ageismus – neboli věková diskriminace je ideologie založená na sdíleném přesvědčení o kvalitativní nerovnosti jednotlivých fází lidského životního cyklu. Projevuje se skrze proces systematické, symbolické i reálné stereotypizace a diskriminace osob a skupin na základě jejich chronologického věku a/nebo na jejich příslušnosti k určité generaci.“