6.Zdr.pr.

Učitel by měl vědět, co je jeho cílem, proč a jak ho chce dosáhnout

Využití komplexních metod kritického myšlení nezaručuje jejich úspěšnost mezi žáky, tím pádem nezaručuje ani úspěšnost procesu učení

Důležitý je citlivý přístup učitele a ne necitlivé zařazování těchto výukových metod za každou cenu

Daná metoda má smysl tehdy, když je použita ve správný čas a na správném místě

Učitel by měl umět žáky dostatečně motivovat a vzbudit v nich zájem o aktivitu

Podle Kotrby a Laciny je nejjednodušším způsobem zavedení aktivizačních metod do výuky pouhé převzetí již vyzkoušených a publikovaných metod

Vždy je však nutná úprava a přizpůsobení metody pro konkrétní podmínky výuky

Kritické myšlení se může uplatňovat jen v případě, že jsou učitelem zabezpečeny základní podmínky pro jeho rozvoj:

• Žáci mají dostatek času a příležitostí volně domýšlet a spekulovat

• Je zajištěno bezrizikové, bezpečné prostředí, kde nebudou žáci vystaveni posměchu

• Učitel umí vyjádřit žákům důvěru v jejich schopnost kriticky soudit

• Učitel oceňuje kritické myšlení svých žáků

• Učitel žáky motivuje a nabádá k tomu, aby:

  • Pochopili hodnotu svých názorů a nápadů

  • Byli aktivními účastníky učebního procesu

  • Byli schopni s respektem naslouchat různým názorům a tolerovat je

  • Byli připraveni formulovat své úsudky, případně je pozměnit

Problémové vyučování

Dává žákům možnost hledat a objevovat a tvořit

Na rozdíl od běžného způsobu výuky, kde jsou žákům předkládány nové poznatky k osvojení, je tato koncepce založena na snaze vyprovokovat žáka k samostatnému myšlení a řešení problémů

Projektové vyučování

Forma učení, kdy žáci řeší komplexnější problémy, získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním

Otevřené vyučování

Spíše směr než forma učení, využívá k získávání poznatků i mimoškolní vyučování, snaží se překonat odcizení školního učení od životních zkušeností, upozorňuje na rozpory mezi teorií a praxí

Myšlenková mapa

Graficky organizovaný brainstorming, při němž se už nápady strukturují

Myšlenková mapa je metodou asociativní, kdy žáci píší heslovitě vše, co je napadne, k hlavnímu slovu či tvrzení (tématu), které bylo napsáno učitelem do středu tabule nebo žáky na list papíru

Žáci jsou poté vyzváni, aby do prostoru kolem slova či tvrzení heslovitě napsali všechno, co je k tématu napadá

Pětilístek

Tato metoda vyžaduje důkladnou úvahu založenou na získaných vědomostech a jejím cílem je naučit žáky analyzovat, srovnávat, vybírat

Při tvorbě pětilístku se na pět řádků (na tabuli, do sešitu) postupně píší následující údaje

• První řádek – tvoří téma pětilístku a vyjadřuje se jedním podstatným jménem

• Na druhý řádek se napíší dvě přídavná jména vyjadřující vlastnosti či charakteristické rysy zvoleného tématu

• Třetí řádek představují tři slovesa, kterými popisujeme činnost či děj, jež objekt vykonává. Slovesa mohou být vyjádřena infinitivem i slovesem ve tvaru 103 určitém

• Na čtvrtý řádek se píší čtyři slova, a to jakéhokoli slovního druhu, často ve větě. Tato čtyři slova by měla vyjadřovat vztah pisatele k tématu, čímž pisatel zároveň ukáže vcítění se do tématu

• Pátý řádek tvoří jen jedno slovo, které je synonymem slova na prvním řádku