6.Zdr.pr.

Neimunologická (potravinové intolerance)

intoxikace podobající se alergiím, anafylaktoidní reakce, metabolické reakce, idiosynkratické reakce (nadměrná citlivost)

Příznaky potravinové alergie:

Příznaky jsou velmi pestré. Může reagovat zažívací systém (zvracení, bolesti břicha, nadýmání, průjem), mohou reagovat dýchací cesty (rýma, astma) nebo se projeví reakce na kůži (svědění, kopřivka, otoky, ekzém). Alergická reakce se může projevit krátce po požití jídla nebo s časovým odstupem až několika hodin. Označovat reakce na potraviny jako "potravinové alergie" lze pouze ty reakce, do kterých se zapojuje imunitní systém.

Potraviny ohrožující život způsobují u citlivých jedinců (alergiků) anafylaxi, tj. celkovou zánětlivou imunitní reakci na cizí protein

burské oříšky, korýši, ořechy, mléko, vejce

ochrana spotřebitelů před alergenními potravinami:

Jedinou účinnou ochranou pro spotřebitele s alergií nebo intoleranci je vyloučení alergenních potravin z jídelníčku, a to včetně jejich různých forem. Klíčovou otázkou zaručení ochrany spotřebitelů je tedy označování potravin, které spotřebitelům s alergií a intolerancí umožňuje informovaný a bezpečný výběr potraviny. Potravinové právo EU stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Tato informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů:

Dietní systém v ZZ

Význam výživy stoupá při onemocnění. Často se musí vzájemný poměr živných látek v potravě měnit, nebo se musí některé látky omezit nebo úplně vyloučit. Takové stravě, která je z léčebných důvodů upravená, se říká dieta. Dieta se tak stává významnou součástí léčby. Léčebného účinku diety se dosahuje jednak vhodným výběrem potravin, ale také vhodným technologickým postupem při úpravě stravy a určitým složením stravy.

Způsoby podávání potravy volíme zpravidla podle aktuálního zdravotního stavu pacienta.

Jednotný dietní systém obsahuje seznam základních a speciálních diet a standardizovaných diet.

5 základních skupin diet

1. Diety základní – jsou ordinovány běžně ve všech zdravotnických zařízeních (Tab. 35a, Tab. 35b).

2. Diety speciální – jsou to většinou energeticky i substrátově neplnohodnotné diety, lze je podávat jen omezenou dobu (Tab. 36).

3. Standardizované dietní postupy – vyznačují se zvláštním individuálním použitím a nemají číselné označení, patří zde např. bezlepková, bezlaktózová dieta (Tab. 37).

4. Diety individuálně připravované – nejlépe odpovídají potřebám a stravovacím návykům pacienta, u pacientů s malnutricí, anorexií, onkologicky nemocných, se speciálními požadavky z důvodu náboženství.