6.Zdr.pr.

Zácpa

Obtížné vyprazdňování tuhé stolice, či dokonce nemožnost spontánně vyprázdnit stolici u těžkých forem nemocí. Zácpu také rozdělujeme na zácpu prvotní (primární), která se dále dělí na akutní a chronickou a zácpu druhotní, která je sekundárním příznakem jiného onemocnění. Jednou ze zásadních příčin zácpy jsou nesprávné dietní zvyklosti, hlavně nedostatek tekutin a požívání potravin s nízkým obsahem vlákniny. Právě tato potrava vede k zahušťování střevního obsahu, jeho hromadění, pomalému vyprazdňování.

Dietní doporučení:

1. Zvýšený příjem vlákniny (např. vloček, kořenové zeleniny, neloupaných brambor, sušeného ovoce, ovoce ve slupce, luštěnin).

2. Příjem minimálně 1,5–2 l tekutin denně, bez toho nemůže dietní vláknina expandovat a ovlivňovat motilitu. Důležité je i pití teplého nápoje po ránu.

3. Zvýšení fyzické aktivity, význam má i delší chůze.

4. Pravidelnost ve stravování

5. potraviny s přirozeně projímavým účinkem – kompoty, kefíry, jogurty, ovoce, zelenina

6. Ke změkčení stolice zařazujte do stravy přírodní látky, jako jsou např. lněný olej, lněná a sezamová semena, jablečný pektin, vláknina v tabletách či šťáva z aloe.

Laxativa (projímadla) podáváme až po selhání dietních efektů. Vhodné je nejprve podání projímavých minerálek či laktulózy.

POTRAVINOVÉ ALERGIE

Potravinová alergie je nežádoucí reakce na potravinu, zprostředkovaná specifickým imunologickým mechanismem, která se objevuje po požití opakovaně. Potravinovou alergii může vyvolat jakákoliv potravinová bílkovina. Většina potravinových reakcí je vyvolána tzv. velkou osmou (big 8) nejčastějších spouštěčů: kravské mléko, slepičí vejce, pšeničná mouka, sója, arašídy, stromové ořechy, ryby, mořské plody. U dětí do 1 roku se nejčastěji setkáváme s PA na bílkovinu kravského mléka, na vejce a pšeničnou mouku. Potravinové alergeny mohou vyvolat vážné vedlejší reakce, k vyvolání nežádoucí reakce mnohdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. Z hlediska odlišení od potravinové intolerance je důležité, že potravinová alergie zahrnuje vždy imunitní systém.

Potravinová intolerance – není způsobena imunitní reakcí, ale metabolickou poruchou. Jedná se o nedostatek nebo úplnou absenci látek (zpravidla enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. Příkladem může být laktózová intolerance způsobená nedostatkem laktázy – enzymu štěpícího mléčný cukr.

Nežádoucí reakci na potraviny někdy mohou vyvolat také přídatné látky, které se používají jako barviva nebo konzervační přísady, antioxidanty.

Imunologická (potravinové alergie) - zahrnují imunitní systém

• zprostředkované IgE (anafylaxe, gastrointestinální reakce, respirační reakce, ostatní)

• nezprostředkované IgE (např. celiakie, pneumonitida)