6_Zdravotnicka_prevence

Moderní vyučování podporující kritické myšlení

• Zapojuje žáky do aktivního přemýšlení

• Jsou vedeni k vytváření vlastních názorů, k racionální volbě mezi dvěma kompetentními myšlenkami, ke spolupráci s ostatními, respektování odlišných názorů

• Učitel by měl vědět, co je jeho cílem, proč a jak ho chce dosáhnout

• Využití komplexních metod kritického myšlení nezaručuje jejich úspěšnost mezi žáky, tím pádem nezaručuje ani úspěšnost procesu učení

• Důležitý je citlivý přístup učitele a ne necitlivé zařazování těchto výukových metod za každou cenu

• Daná metoda má smysl tehdy, když je použita ve správný čas a na správném místě

• Učitel by měl umět žáky dostatečně motivovat a vzbudit v nich zájem o aktivitu

• Podle Kotrby a Laciny je nejjednodušším způsobem zavedení aktivizačních metod do výuky pouhé převzetí již vyzkoušených a publikovaných metod

• Vždy je však nutná úprava a přizpůsobení metody pro konkrétní podmínky výuky

• Kritické myšlení se může uplatňovat jen v případě, že jsou učitelem zabezpečeny základní podmínky pro jeho rozvoj:

  • Žáci mají dostatek času a příležitostí volně domýšlet a spekulovat

  • Je zajištěno bezrizikové, bezpečné prostředí, kde nebudou žáci vystaveni posměchu

  • Učitel umí vyjádřit žákům důvěru v jejich schopnost kriticky soudit

  • Učitel oceňuje kritické myšlení svých žáků

  • Učitel žáky motivuje a nabádá k tomu, aby:

    • Pochopili hodnotu svých názorů a nápadů

    • Byli aktivními účastníky učebního procesu

    • Byli schopni s respektem naslouchat různým názorům a tolerovat je

    • Byli připraveni formulovat své úsudky, případně je pozměnit

Problémové vyučování

• Dává žákům možnost hledat a objevovat a tvořit

• Na rozdíl od běžného způsobu výuky, kde jsou žákům předkládány nové poznatky k osvojení, je tato koncepce založena na snaze vyprovokovat žáka k samostatnému myšlení a řešení problémů

Projektové vyučování

• Forma učení, kdy žáci řeší komplexnější problémy, získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním

Otevřené vyučování

• Spíše směr než forma učení, využívá k získávání poznatků i mimoškolní vyučování, snaží se překonat odcizení školního učení od životních zkušeností, upozorňuje na rozpory mezi teorií a praxí

Myšlenková mapa

• Graficky organizovaný brainstorming, při němž se už nápady strukturují

• Myšlenková mapa je metodou asociativní, kdy žáci píší heslovitě vše, co je napadne, k hlavnímu slovu či tvrzení (tématu), které bylo napsáno učitelem do středu tabule nebo žáky na list papíru

• Žáci jsou poté vyzváni, aby do prostoru kolem slova či tvrzení heslovitě napsali všechno, co je k tématu napadá

Pětilístek

• Tato metoda vyžaduje důkladnou úvahu založenou na získaných vědomostech a jejím cílem je naučit žáky analyzovat, srovnávat, vybírat

• Při tvorbě pětilístku se na pět řádků (na tabuli, do sešitu) postupně píší následující údaje

  • První řádek – tvoří téma pětilístku a vyjadřuje se jedním podstatným jménem

  • Na druhý řádek se napíší dvě přídavná jména vyjadřující vlastnosti či charakteristické rysy zvoleného tématu

  • Třetí řádek představují tři slovesa, kterými popisujeme činnost či děj, jež objekt vykonává. Slovesa mohou být vyjádřena infinitivem i slovesem ve tvaru 103 určitém

  • Na čtvrtý řádek se píší čtyři slova, a to jakéhokoli slovního druhu, často ve větě. Tato čtyři slova by měla vyjadřovat vztah pisatele k tématu, čímž pisatel zároveň ukáže vcítění se do tématu

  • Pátý řádek tvoří jen jedno slovo, které je synonymem slova na prvním řádku