NCP1_12 - Jednání

7. 4. 2011 (N 67/61 SbNU 61)].

JUDr. Jana Petrov Křiváčková, autor prezentace, 4. 4. 2017, SPK, PF UP 

§ 118a odst. 1

− Rozsudek NS ze dne 21. prosince 2010, sp. zn. 30 Cdo 3025/2009.
rozhodujícími

skutečnostmi „údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na

jakém

podkladě má soud rozhodnout, a které, budou-li prokázány, umožňují žalobě

vyhovět.[…] Aby bylo lze ze skutkového děje žaloby odvodit též její důvod, musí vylíčené

skutkové okolnosti

závěr, který z nich žalobce v žalobě vyvozuje, podle hmotného práva

alespoň připouštět.“
− Usnesení NS ze dne 7. února 2012, sp. zn. 28 Cdo 1325/2011.
dopadá na

případy, kdy argumentace účastníka a jím navržené důkazy patřičně nedokládají

důvodnost jím tvrzeného nároku, nikoliv však na situaci, kdy již uplatněná tvrzení účastníka

sama o

sobě vylučují důvodnost žalobního nároku, a pro jeho úspěch ve věci by tedy musela

být jeho dosavadní tvrzení

popřena a nahrazena jinými. Citované ustanovení nelze vykládat

tak, že by soud

měl účastníka vyzývat ke změně jeho tvrzení, aby mohl jeho žalobě vyhovět,

což by bylo bezpochyby v rozporu s cílem i zásadami

občanského soudního řízení.“

JUDr. Jana Petrov Křiváčková, autor prezentace, 4. 4. 2017, SPK, PF UP 

§ 118a odst. 1

Nález Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2011, sp. zn. I. ÚS 2014/10.

„soud je povinen dbát na to, aby

důkaznímu řízení předcházelo

úplné

vylíčení právně významných skutečností. Vzhledem k

břemenu tvrzení je proto důležité, aby soud účastníku sdělil svůj

závěr o neúplnosti skutkových tvrzení, vyložil mu, v čem tato
neúplnost

spočívá, a umožnil mu jeho tvrzení doplnit. Nelze

připustit, aby soud nedal účastníkovi možnost chybějící skutečnosti