2_2_1_Termika

látky. 

Jednotlivé křivky kt, ks, kp rozdělují rovinu 
fázového diagramu na tři oblasti I, II, III. Je-
li bod určující stav látky znázorněn v oblast 
I, je látka v pevném skupenství, body 
v oblasti II znázorňují různé stavy kapaliny. 
Body patřící oblasti III, tj. body ležící pod 
křivkami syté páry a sublimace, odpovídají 
plynnému skupenství látky, které má nižší 
tlak než sytá pára téže teploty. Toto plynné 
skupenství nazýváme 

přehřátá pára. 

Přehřátá pára je pára, která má nižší tlak 
a hustotu než sytá pára téže teploty. 

27 

Můžeme ji získat tak, že sytou páru zahříváme bez přítomnosti kapaliny (odtud také pochází 
název přehřátá pára). Pro přehřáté páry, jejichž stav je daleko od stavu sytých par, platí 
přibližně stavová rovnice ideálního plynu (stavová rovnice – viz kapitola 2.2.3.). 

Přechod z jedné oblasti do druhé ve fázovém diagramu představuje vždy děj, při kterém 
nastává změna skupenství. Podívejme se na děj, který je ve fázovém diagramu na předchozím 
obrázku znázorněn úsečkou S1S3. Přechod od bodu S1 k bodu S2 znázorňuje vzrůst teploty 
pevné látky při stálém tlaku p1. Ve stavu určeném bodem S2 pevná látka taje a postupně se 
všechna přemění na kapalinu. Teplota T2 je teplota tání při tlaku p1. Úsečka S2S3 znázorňuje děj 
s kapalinou, při kterém se zvyšuje při konstantním tlaku p1 teplota kapaliny. Kapalina přejde 
postupně do stavu určeného bodem S3. 

Bod P na Obr.2.2.-10 leží v oblasti označené IV. Tato oblast znázorňuje stavy plynného 
skupenství látky pro teploty vyšší než je kritická teplota. Toto plynné skupenství stručně 
nazýváme