2_2_1_Termika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
plyn. Má-li být plyn zkapalněn, je třeba ho ochladit před kompresí pod kritickou
teplotu.
KO 2.2.-23 Proč chemicky čistá látka, která je v jednom skupenství (např.
voda H2O), má dva stupně volnosti ? Co to znamená pro její rovnovážný stav ?
KO 2.2.-24 Je rozdíl mezi průběhem tání krystalické a amorfní pevné látky ?
KO 2.2.-25 Jaký je rozdíl mezi sytou párou, přehřátou párou a plynem ?
KO 2.2.-26 Jaký děj znázorňuje ve fázovém diagramu úsečka rovnoběžná
s osou T, jestliže úsečka protíná sublimační křivku
?
2.2.7. Vnitřní energie termodynamické soustavy, práce a teplo
1. Pochopit obsah pojmu vnitřní energie termodynamické soustavy.
2. Znát možnosti, jak lze změnit vnitřní energii soustavy.
3. Znát slovní a matematickou formulaci prvního termodynamického zákona.
Při studiu mechaniky jste se seznámili s kinetickou a potenciální energií tělesa
jako celku. Každé látkové těleso má však také energii, která souvisí s jeho
vnitřní částicovou strukturou. Tuto energii nazýváme
vnitřní energií tělesa (
v termodynamice je těleso považováno za termodynamickou soustavu, proto je
to také vnitřní energie termodynamické soustavy).
Už víme, že částice látky (molekuly, atomy, ionty) konají neustálý a neuspořádaný pohyb
(posuvný, otáčivý, kmitavý). Celková kinetická energie všech neuspořádaně se pohybujících
částic látky je jednou složkou vnitřní energie tělesa (soustavy).
28
Částice látky na sebe navzájem působí silami, a mají proto potenciální energii. Celková
potenciální energie všech částic závisející na jejich vzájemné poloze je další složkou vnitřní
energie tělesa (soustavy).
Tyto dvě výše uvedené složky vnitřní energie jsou rozhodující při vyšetřování dějů, které
budeme dále v termice studovat. Pro úplnost je třeba ještě uvést další složky vnitřní energie
těles, i když je nebudeme v dalším výkladu brát v úvahu, protože se u studovaných dějů
nebudou zpravidla měnit. Dalšími složkami jsou zejména potenciální a kinetická energie
kmitajících atomů, ze kterých se skládají molekuly, a vnitřní energie atomů (energie elektronů
v elektronovém obalu, energie jádra atomu atd.)