2_2_1_Termika

Vztah mezi veličinami  A

′,  U

∆  a Q vyjadřuje první termodynamický zákon : 

Přírůstek vnitřní energie soustavy 

U

∆  se rovná součtu práce  A′ vykonané okolními 

tělesy působícími na soustavu silami a tepla Q odevzdaného okolními tělesy soustavě. 

U

A

Q

′

∆ = + .   

2.2.-18 

Nahradíme-li práci  A

′ prací A vykonanou soustavou, přičemž  A

A

′

= − , můžeme první 

termodynamický zákon zapsat takto : 

Q

A

U

= + ∆ ,   

2.2.-19 

což slovně znamená, že 

teplo Q dodané soustavě se rovná součtu přírůstku vnitřní energie 

soustavy 

U

∆  a práce A, kterou vykonala soustava. 

Rovnice 2.2.-18 a 2.2.-19 jsou zapsány pomocí konečných hodnot veličin (integrální tvar 
prvního termodynamického zákona). První termodynamický zákon platí i pro diferenciálně 
malé hodnoty veličin (diferenciální tvar prvního termodynamického zákona) : 

dU

dA

dQ

′

=

+

          resp.           dQ

dA dU

=

+

. 

2.2.-20 

Vnitřní energie U je tak zvanou stavovou funkcí. To znamená, že její změna 

U

∆  závisí po 

proběhnutí určité změny stavu soustavy (děje) jen na hodnotách stavových veličin 
v počátečním a konečném stavu soustavy (na začátku a na konci děje) a nezávisí na druhu 
stavové změny (děje). V rovnicích 2.2.-20 je dU úplný (totální) diferenciál. Teplo a práce 
nejsou stavové funkce a jejich diferenciály v rovnicích 2.2.-20 nejsou v obecném případě 
úplné. 

Soustava může buď přijímat energii od okolních těles, nebo energii okolním tělesům 
odevzdávat. Jestliže konáním práce nebo tepelnou výměnou 

soustava přijímá energii, 

považujeme práci vykonanou okolními tělesy za kladnou veličinu