2_2_1_Termika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
teploty tání tt
(teplota tání závisí na vnějším tlaku) se přeměňuje na kapalinu téže teploty – taje. Dodané teplo
potřebné pro změnu pevného tělesa o hmotnosti m zahřátého na teplotu tání na kapalinu téže
teploty je
skupenské teplo tání Lt. Protože skupenské teplo tání závisí na hmotnosti tělesa,
zavádíme veličinu
měrné skupenské teplo tání lt, definovanou vztahem
t
t
L
l
m
=
. Jednotkou
měrného skupenského tepla tání je 1 J.kg
-1. Měrné skupenské teplo tání je tepelnou konstantou
látek a má pro různé látky různou hodnotu. Např. pro led je lt = 334 kJ.kg
-1.
Ochlazujeme-li kapalinu vzniklou táním krystalické látky, mění se při
teplotě tuhnutí, která je
rovna teplotě tání, v pevné těleso – tuhne. Při tom odevzdá svému okolí
skupenské teplo
tuhnutí rovné Lt.
Pevné amorfní látky při zahřívání postupně měknou, až se přemění v kapalinu. Nemají proto
určitou teplotu tání.
TO 2.2.-4 Krystalická pevná látka má teplotu tání tt. Měrné skupenské teplo tání
je číselně rovno teplu, které musíme dodat 1 kg látky teploty t1, aby se změnila
na kapalinu teploty t2. Jakou relaci musí splňovat teploty tt, t1 a t2, aby definice
měrného skupenského tepla byla správná ?
a)
1
2
t
t
t
t
< <
b)
1
2
t
t
t
t
> >
c)
1
2
t
t
t
t
= =
d)
1
2
t
t
t
t
= ≠
Správná odpověď je c)
Při zkoumání závislosti teploty tání krystalické látky na vnějším tlaku se
zjistilo, že u většiny látek (např. olovo) roste při zvýšení tlaku také teplota tání.
Některé látky (např. led, antimon, bismut a některé slitiny) mají naopak
s rostoucím vnějším tlakem teplotu tání nižší, než měly před zvýšením tlaku.