2_2_1_Termika

oC je                  

129 J.kg

-1.K-1, při teplotě -259 oC je 32 J.kg-1.K-1). Pro daný stupeň přesnosti výpočtů lze 

považovat měrnou tepelnou kapacitu homogenní látky v jistém pokusem ověřeném teplotním 
intervalu za konstantní. 

Za předpokladu, že c lze v uvažovaném teplotním intervalu 

2

1

t

t

t

∆ = −  považovat za konstantu, 

dostaneme po integraci ze vztahů 2.2.-13 : 

. .

Q

m c t

=

∆      resp.     

. .

Q

m c T

=

∆ .   

2.2.-14 

TO 2.2.-3 Měrná tepelná kapacita je číselně rovna teplu potřebnému k ohřátí 

a)  m kg látky o jeden kelvin 

b)  jednoho kilogramu látky o jeden kelvin 

c)  jednoho kilogramu látky o teplotu  t

∆  

18 

d)  m kg látky o teplotu  t

∆  

Správná odpověď je b)  

Při tepelných výpočtech zejména pro plyny používáme tepelnou kapacitu 
vztaženou na 1 mol látky, kterou nazýváme 

molární tepelná kapacita Cm. 

Platí pro ni : 

.

m

C

c M

=

, 

2.2.-15 

kde M je molární hmotnost látky. Jednotkou molární tepelné kapacity je 1 
J.mol

-1.K-1. 

Dosazením 

m

C

c

M

=

 do vztahů 2.2.-13 dostaneme: 

.

.

m

dQ

n C dt

=

     resp.     

.

.

m

dQ

n C dT

=

, 

2.2.-16 

kde 

m

n

M

=

 je látkové množství. 

Tepelná výměna obecně závisí na podmínkách, za kterých probíhá. Teplo, které přijme nebo 
odevzdá plyn, závisí na tom, proběhne-li tepelná výměna při konstantním tlaku plynu nebo při 
konstantním objemu plynu. Tomu odpovídají dvě měrné (resp. molární) tepelné kapacity 
plynů, a to měrná (resp. molární) tepelná kapacita při stálém tlaku cp (resp. Cmp) a měrná (resp. 
molární) tepelná kapacita při stálém objemu cV (resp. CmV). O této problematice pojednáme 
v kapitole 2.2.3. U kapalin a pevných látek jsou tyto rozdíly pro běžné výpočty nevýznamné.