2_2_1_Termika

teplo. 

17 

Teplo Q je určeno energií, kterou při tepelné výměně odevzdá teplejší těleso 
studenějšímu. Jednotkou tepla je 1 J (joule). 

V praxi nás zajímá, jaké teplo přijme chemicky stejnorodé těleso o hmotnosti m, jestliže jeho 
teplota vzroste o malou hodnotu dt. Nenastane-li současně změna skupenství látky tělesa, je 
přijaté teplo dQ přímo úměrné přírůstku teploty. Můžeme tedy psát 

.

dQ

C dt

=

, kde C je 

tepelná kapacita tělesa. Jednotkou tepelné kapacity je 1 J.K

-1. Protože 

{ } { }

dt

dT

=

, můžeme 

taky psát 

.

dQ

C dT

=

. 

Protože C závisí na hmotnosti tělesa m, zavádíme tepelnou kapacitu jednotkové hmotnosti 
látky, která se nazývá 

měrná tepelná kapacita c: 

.

C

dQ

c

m

m dt

=

=

     resp.     

.

dQ

c

m dT

=

Jednotkou měrné tepelné kapacity je 1 J.kg

-1.K-1. 

Pro teplo pak můžeme psát: 

. .

dQ

m c dt

=

     resp.     

. .

dQ

m c dT

=

, 

2.2.-13 

tj. teplo, které přijme (nebo odevzdá) těleso z chemicky stejnorodé látky, aniž by se změnilo 
skupenství látky tělesa, je přímo úměrné hmotnosti tělesa a přírůstku (úbytku) teploty. 

Měrná tepelná kapacita je veličina charakteristická pro danou látku. Pro různé látky a různá 
skupenství téže látky má různou hodnotu. Z běžně známých látek má největší měrnou tepelnou 
kapacitu voda, c = 4200 J.kg

-1.K-1(přibližně), proto je voda výhodná jako chladící kapalina 

nebo jako kapalina používaná k přenosu energie. Relativně malé měrné tepelné kapacity mají 
kovy ( např. železo při 20 

oC má c = 452 J.kg-1.K-1). 

Přesné experimenty ukazují, že měrná tepelná kapacita látky se poněkud mění se změnou 
teploty látky. Proto se měrná tepelná kapacita udává v tabulkách pro určitou teplotu. U všech 
látek se s klesající teplotou měrná tepelná kapacita látky zmenšuje a při teplotách blízkých 0 K 
má velmi malou hodnotu (např. měrná tepelná kapacita olova při teplotě 20